Zpět na Pracovní život a invaliditana téma

Pro Mílu bylo těžké najít takové zaměstnání, které by zvládala. 


Míla

  • Věk v době rozhovoru:  58 let
  • Věk v době diagnostikování: 57 let

Textová verze


Já jsem pracovala jako hlavní účetní, a to určitě si každý umí představit. To je ve velký firmě. Ta teda skončila. Chvilku jsem byla doma. Jsem hledala. Našla jsem další, ale prostě po tý psychický stránce. A jako vyčerpáním, protože fakticky na tý účetní záleží, jestli ta firma půjde do kopru, anebo bude vzkvétat. A na to dovopravdy nemám. Nějakou i jsem se teďkom hlásila na fakturantku. Hned, musím pochválit, hned si mě volali, že jako se jím líbí, co jsem tam napsala. No, ale paní říká: „Hleďte,“ bylo to do stěhovací firmy, říká „ale tady vod rána do večera prostě tlak.“ A když si přečtete inzeráty. Dynamická, odolnost proti stresu, a všechno, a to dovopravdy nejsem. Tam musím říct, že ne.

Další zkušenosti:

Pro Mílu bylo těžké najít takové zaměstnání, které by zvládala.

Stanislavovi se podařilo práci nastavit podle svých potřeb.

Kvůli vysněné pracovní pozici musela Lucie změnit léčbu.

Martině kvůli zhoršenému zdravotnímu pomohl lékař vyřídit invalidní důchod.

Plný invalidní důchod byl Radkovi přehodnocen na částečný.

Zdenka to zvládla bez invalidního důchodu.

Alžběta si naštěstí mohla dovolit náklady související se speciální stravou.

A. pociťovala finanční nejistotu.