Zpět na Pracovní život a invaliditana téma

Martině kvůli zhoršenému zdravotnímu pomohl lékař vyřídit invalidní důchod.


Martina

  • Věk v době rozhovoru:  35 let
  • Věk v době diagnostikování: 34 let

Textová verze


V tý době jsem pracovala štyry roky tady vedle baráku jsem měla práci, kde jsem montovala ručně něco. A ten pán prostě skončil, že už jde do důchodu, že už to nebude vykonávat. A mně nastalo prostě řešit jinou práci. Teď vlastně dohromady manžel jezdil, já s děckama sama, tak jenom na ranní směnu, a tady je problém. Tak jsem chvilku nastoupila někam pracovat jako uklízečka, a jak už jsem byla unavená. Jako šest dní v tejdnu, jenom jeden volnej den v týdnu. A ještě jednou za šest týdnů volný víkendy, to jako, jsem si říkala, to bych byla vyřízená, každej den vstávat ve čtyry. I když soboty jsem ve dvanáct končila, byla jsem doma v jednu, ale člověk přišel, lehl, a spal. A co v neděli, rychle navařil, poklidil, aby bylo za celej tejden. Vydržela jsem to měsíc a něco. Pak ještě se mně naskytla jedna uklízečka, to bylo zas pod agenturou, to ne to. Pak se mně naskytl ten třísměnnej provoz. Tak jsem to vzala. Řikam si: „Je to tady vlastně dva kilometry vod baráku, děcka jsou velký, o noční nejde, to zvládnou spát sami.“ Ranní jsou ve škole. Akorát ty odpolední. Ale odpolední byla, dá se říct, jednou za ty tři tejdny. Tak tady byly sousedky, kdyby něco, nebo kamarádky tady mám, že by něco pomohly, pohlídaly občas, nebo večer je sem zašly zkontrolovat, takže tak nějak se to dalo. Ale jak řikam, v lednu jsem nastoupila, ale už jsem vlastně v červenci mně diagnostikovali u nemoc.

Tazatel: Jak probíhala-probíhal ten proces s invalidním důchodem?

Martina: Vlastně byla jsem pořád na neschopence, a pak já nevim, ty dva měsíce, tři měsíce před neschopenkou, když už mně měla za chvilku končit, mně řikal obvoďák, že zkusíme zažádat o toto, a že bez problému. Mně všecky papíry obstaral on. Takže já jsem si tam jenom zašla, dala, a žádný dohadování, nic. Vlastně všecky lékařský zprávy. Pak jsem šla k tomu posudkovýmu, tam mi jenom řekli, že mi na rok schválijou ten celej zatím, že pak se uvidí. Pak mně jenom přišel dopis, že mně to teda opravdu schválili, žádný tahanice, nic.

Další zkušenosti:

Pro Mílu bylo těžké najít takové zaměstnání, které by zvládala.

Stanislavovi se podařilo práci nastavit podle svých potřeb.

Kvůli vysněné pracovní pozici musela Lucie změnit léčbu.

Martině kvůli zhoršenému zdravotnímu pomohl lékař vyřídit invalidní důchod.

Plný invalidní důchod byl Radkovi přehodnocen na částečný.

Zdenka to zvládla bez invalidního důchodu.

Alžběta si naštěstí mohla dovolit náklady související se speciální stravou.

Alena pociťovala finanční nejistotu.