Zuzana si myslí, že se borreliózou nakazila pravděpodobně od komára nebo jiného hmyzu. Kolem místa vpichu se jí udělal zarudlý flek, kvůli kterému navštívila svou praktickou lékařku. Ta doporučila vyčkat, jak se vše bude dál vyvíjet. Zuzana si zpětně vybavuje, že se cítila unavená, ale připisovala to stresům v práci a na celou věc pozapomněla. Když se časem vydala k lékařce kvůli očkování proti klíšťové encefalitidě, lékařka pro jistotu provedla krevní testy, které odhalily lymeskou borreliózu. Zuzana dostala na tři týdny antibiotika, po krátkém užívání si je však kvůli trávicím potížím nechala vyměnit za jiná. Po dobrání antibiotik se cítila lépe. Lékařka už další kontrolní testy neprovedla, vzhledem k uspokojivému zdravotnímu stavu však považovala borreliózu za vyléčenou. V době rozhovoru byla Zuzana těhotná a borreliózu „neřešila“.
Zuzana si své nakažení borreliózou spojovala s letním festivalem a hmyzím bodnutím, po kterém se jí na kůži objevil zarudlý flek. Pro jistotu šla k praktické lékařce, která navrhla vyčkat, jak se věc bude dále vyvíjet. Zuzana si vzpomíná, že byla v následujícím období hodně unavená a pociťovala další nevýrazné symptomy podobné viróze, stav však připisovala pracovnímu stresu a s možností nákazy lymeskou borreliózou si ho nespojovala.
Ke stanovení diagnózy došlo, když se asi za tři měsíce Zuzana chtěla nechat očkovat proti klíšťové encefalitidě. Lékařka před očkováním provedla krevní testy, na základě kterých diagnostikovala borreliózu. První antibiotika, která Zuzana na tuto nemoc dostala, jí způsobovala zažívací potíže. Rozhodla se tedy požádat lékařku o změnu léku. Druhý preparát, už bez závažnějších nežádoucích účinků, užívala doporučené tři týdny. Po dobrání antibiotik se Zuzana cítila lépe, překvapilo ji však, že lékařka nenavrhla další kontrolní odběry a rovnou jí sdělila, že je všechno v pořádku. Zvažovala, že o odběry a provedení testů sama požádá, než se k tomu však dostala, otěhotněla a její pozornost se od borreliózy přesunula k založení rodiny. Na gynekologii se při těhotenských prohlídkách o prodělané borrelióze podrobněji nezmiňovala. Věřila, že se nemoc podchytila včas a zdárně vyléčila. Po porodu si však chce pro svůj úplný klid nechat udělat nové krevní testy, aby se celá záležitost definitivně uzavřela.
V souvislosti s onemocněním Zuzana upravila životosprávu a snažila se tělo nezatěžovat ničím, co by mohlo zkomplikovat boj s nemocí. Nepila alkohol ani kávu, začala se stravovat zdravě, pestře a dietně. Užívala některé přírodní doplňky stravy. Alternativní způsoby léčby však nevyhledávala s tím, že důvěřuje západní medicíně. Únava ji také naučila víc odpočívat, vzhledem k možnosti pracovat z domu si však ani v době antibiotické léčby nemusela zažádat o pracovní neschopnost. Určité pozůstatky nemoci zaznamenala ještě rok od nákazy, když pocítila zhoršenou kondici během horských výstupů.
O borrelióze se Zuzana nejvíc dozvěděla od své kamarádky, která se s tímto onemocněním léta potýkala. Od lékařky moc informací nezískala a na internetu si vyhledávala jen odborné informace, diskuzním fórům se vyhýbala. Zmínila, že by byla možná ocenila komplexnější přístup lékařky a více faktů o nemoci přímo od ní, aby si vše nemusela zjišťovat a dohledávat sama. K jejímu pocitu, že je nemoc dobře zvládnutá, by prý také přispělo odeslání na konzultaci na některé ze specializovaných pracovišť.
Ostatním lidem s borreliózou by Zuzana vzkázala, aby nemoc řešili hned s prvními příznaky, léčili se podle doporučení lékařů a naslouchali svému tělu, aby boj s nemocí lépe zvládalo.