Tomáš M. věří, že kromě zdravotnické podpory je důležité mít i psychickou oporu.
P: Na tu psychiatrii jsem šel sám, protože samozřejmě ono, když se vám to takhle vrací, tak samozřejmě se začnete motat, a když nějaké věci si čtete, pak už přemýšlíte, jestli nemáte ještě něco v tom těle. Takže už jsem fakt z toho byl hodně unavený. Myslím si, že je dobrá volba, aby člověk u té borreliózy měl komplexní léčbu. Musí mít doktora, který tu borreliózu umí léčit a něco o tom ví, anebo když to neví, tak se chce poptat nebo to někde zjistí. Ale potřebuje mít někoho na léčbu té borreliózy, to bude řešit, a potřebuje mít oporu i psychickou. A když to fakt nezvládá, tak není od věci brát prášky na hlavu, ať říkají… Vždycky říkám: Jsem blázen, proč ne? Ale není to tak… To jsou normální věci, které je třeba taky řešit, a strašně u toho hodně pomůže psychoterapie. Takže doporučuju tady tohle určitě taky u toho vyhledávat.
Michal
doporučuje všem, kteří měli klíště nebo se hodně pohybují v přírodě, aby byli pozorní vůči možným příznakům borreliózy a v případě podezření, že mohlo dojít k nákaze, neodkládali konzultaci s lékařem.
Pavel
nabádal, aby se lidé se svými zdravotními problémy nenechávali odbýt a hledali jejich příčinu, i když její odhalení může trvat.
Mária
doplňovala, že každý nemocný je tím největším „expertem“ na vlastní anamnézu. Podrobný a promyšlený popis zdravotních obtíží ze strany pacienta velmi pomůže lékařům ve stanovení správné diagnózy.
Petr D.
doporučuje těm, kteří mají komplikovaný průběh borreliózy, aby neváhali využít pomoci dalších odborníků: infektologů, imunologů, ale třeba i psychologů.
Podle Tomáše Ch. je důležité vyhledat doktora, ze kterého bude mít pacient dobrý pocit. K takovému lékaři se vyplatí i přejít od jiného, pokud člověk není s péčí spokojen.
Anička zdůrazňuje, že i když „je psychika mocná čarodějka“, v momentě, kdy je třeba léčit infekční onemocnění, se nelze soustředit jen na ni.
Petr D. povzbuzuje lidi, kteří bojují s borreliózou, aby se snažili zachovat klid a věřili v efekt antibiotické léčby.
Vlada se léta potýká s projevy a následky těžké borreliózy, které se nedaří odstranit ani dostat pod kontrolu. Vypráví o boji s příznaky i snaze zůstat aktivní a nemoci se příliš nepoddávat.
Anežka , která zažila v posledních letech velmi těžké chvíle nejen v souvislosti s borreliózou, nám svěřila, jak přes dílčí krize víry nakonec vždycky našla u Boha a ve svých modlitbách posilu.
Vlada rekapitulovala, co všechno jí v situaci dlouhodobého boje s nemocí pomáhá, a zdůrazňovala, že když má člověk rodinu a děti, má pro co žít.
Pavel upozorňuje na to, že je dobré v různých článcích sledovat, na jaké zdroje se odkazují a zda jsou tyto zdroje skutečně podložené vědeckými výzkumy.