Petr D. své problémy s očima řešil souběžně s antibiotickou léčbou borreliózy a má dojem, že se mu v tom osvědčilo koloidní stříbro, které se užívá na podporu hojení očních zánětů.
P: Tak jsem se v tom začal plácat a zjišťoval jsem, že i zas ty oči se začaly zhoršovat, ta únavnost těch očí. Nebylo to vůbec k žití, dá se říct. Chodil jsem do práce, ale můj výkon klesl třeba na 30 procent. Takže jsem měl vážné obavy, že to v práci poznají a že mě třeba vyhodí. Protože ve Francii naštěstí není tak tvrdý třeba kapitalismus jako v USA, ale přece jenom je to něco mezi kapitalismem, socialismem, v té Francii. A v tu dobu mě ještě zrovna chtěli poslat na nějakou stáž do ciziny. Naštěstí z toho sešlo, protože to bych asi nebyl schopen absolvovat a sám bych asi potom musel odejít z toho zaměstnání. Takže jsem to nějak překlepal. A vlastně pak mně kamarádka dovezla z Ameriky generátor koloidního stříbra a já jsem si začal kapat. Protože jsem si o tom četl na internetu, že to koloidní stříbro je jak antibakteriální, tak antivirové. Tak jsem si ho začal kapat v nějaké slabší 10 ppm – což je nějaká slabší varianta do očí – a zjistil jsem, že mně to na ty oči hrozně pomáhá. Že už za dva, za tři měsíce jsem měl mnohem menší únavnost těch očí. Mohl jsem pracovat třeba místo tři hodiny denně… do obrazovky jsem mohl koukat šest hodin. A začalo se to zlepšovat.
Tomáš M. vždy slyšel dobře, od onemocnění borreliózou u sebe ale pozoroval extrémní citlivost na veškeré zvuky, což mu komplikovalo práci i každodenní život.
U Tomáše P. problémy s motáním hlavy, závratěmi a hučením v uších odstartovaly hledání příčiny jeho obtíží, u kterých se pak ukázalo, že souvisely s borreliózou.