Eva
Eva
- Věk v době rozhovoru: 34 let
- Věk v době diagnostikování: 33 let
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická , alternativní, doplňková
Eva pracuje ve vlastní mateřské školce, žije s přítelem, je bezdětná. Borrelióza jí byla diagnostikována tři měsíce po nakažení. Klíště, které velmi pravděpodobně nákazu způsobilo, si dobře vybavuje, stejně jako stav podobný chřipce, který následoval. Eva lituje, že u ní antibiotická léčba borreliózy nezačala hned po nakažení, kdy je její účinnost největší. V souvislosti s borreliózou absolvovala dva cykly antibiotik a navštívila infekční oddělení dvou nemocnic. Dodnes nemá pocit, že by borreliózu skutečně překonala. Čelit onemocnění ji stojí mnoho energie i peněz. Borrelióza prohloubila zdravotní problémy, které už měla (chronický zánět štítné žlázy, EB virus, bolesti páteře, revmatoidní artritida), a přidala navrch další. Eva se snaží být přes veškeré zdravotní potíže aktivní a dělat vše, co zvládne, včetně vedení mateřské školky. Borrelióza ji však donutila víc myslet na své potřeby a pečovat o sebe.
Příběh Evy
Eva uvažuje, zda se borreliózou poprvé nemohla nakazit už prenatálně, jelikož jí její matka trpěla během těhotenství a Eva byla po narození léčena antibiotiky. Řada zdravotních potíží ji provázela už od dětství, včetně revmatoidní artritidy a chronického zánětu štítné žlázy. Poté se borreliózou nakazila pravděpodobně od klíštěte, které chytila začátkem léta 2018. Po klíštěti se u ní neobjevil žádný flek, vybavuje si však příznaky podobné chřipce i nezvyklou paniku, kterou v souvislosti s klíštětem pocítila. Následující měsíc se bez zjevných příčin cítila unavená, apatická a potýkala se se silnými bolestmi v kloubech, především v zápěstí, kolenou a kyčlích. Tento stav si zprvu vysvětlovala jako důsledek revmatoidní artritidy, se kterou se dlouhodobě potýká. Snažila se relaxovat a protahovat se, nic jí však nepomáhalo. Praktickou lékařku Eva vyhledala ve chvíli, kdy se jednoho rána nedokázala otočit z boku na záda a zůstala v bolestivé křeči. K tomu došlo asi po pěti týdnech od chvíle, kdy měla klíště. Krevní testy žádnou nemoc neodhalily, Eviny problémy však pokračovaly.
Během následující letní dovolené u moře měla Eva pocit, jako by jí kolabovalo celé tělo, spala 11 hodin denně a probouzela se „jak mrtvola“. Ve snaze porozumět tomu, co se s ní děje, navštívila infekční oddělení ve dvou nemocnicích. V září se na základě zopakovaných krevních testů ukázalo, že má borreliózu. Absolvovala dvě antibiotické kúry, které u ní vyvolávaly řadu vedlejších účinků. Trpěla vyčerpáním, průjmy, bolestmi břicha a nespavostí. Léčba pro ni byla náročná i psychicky, trápila ji nejistota, strach a depresivní propady. Během léčby změnila praktickou lékařku. Původní lékařka v ní vyvolávala dojem nezájmu, s novou je naopak velmi spokojená.
Jen co se v prosinci začala cítit trochu lépe, propukly u Evy intenzivní záchvaty kašle vyvolávané plicními chlamydiemi, které se opakovaně vrací i přes léčbu antibiotiky. Průběžně se znovu objevovaly také příznaky, které provázely akutní průběh borreliózy, jako nepřiměřená únava, nespavost, bolesti kloubů a „praskání“ v nich, neschopnost zaměřit zrak a udržet soustředěnost při dlouhém rozhovoru, podrážděnost, nerozhodnost či nízká odolnost vůči stresu. Aby těmto problémům přišla na kloub, podstoupila neurologické vyšetření a magnetickou rezonanci (bez konkrétního závěru či doporučení), plánovala jít i na EEG.
I přes stále zhoršený zdravotní stav se Eva chtěla a potřebovala věnovat školce, kterou vede. Do práce někdy chodila jen s vypětím všech sil ke zvládnutí toho nejnutnějšího. Interakce s dětmi pak byla složitá a vyčerpávající. Když se cítila velmi slabá, snáze jí děti „přerostly přes hlavu“. Dřív také učila jógu, čehož musela kvůli přetrvávajícím bolestem po prodělané borrelióze nechat. Náklady na léčbu i částečný výpadek příjmu z lektorských aktivit jí měl částečně kompenzovat v době rozhovoru vyřizovaný invalidní důchod (1. stupeň), na který s pomocí nové praktické lékařky dosáhla.
Vedle antibiotik Eva vyzkoušela řadu dalších věcí, jejichž prostřednictvím chtěla podpořit své uzdravování, jako například různé přírodní doplňky stravy a celostní přístupy zabývající se tělem i duší. Na tři měsíce také vysadila cukr, mléčné výrobky a lepek, v době rozhovoru se však opět snažila získat energii ze všeho, na co měla chuť, nesnesla jen alkohol. Dlouhodobě potřebovala hodně odpočívat a spát.
Eva se svým okolím sdílí, že prošla borreliózou, protože tak získává tipy, co pomohlo jiným lidem, a také druhým radí, co pomáhá jí. Informace si vyhledává i na internetu, přestože ji zejména zpočátku, kdy problematice příliš nerozuměla, děsily dezinformace, na které narážela. Skupinám na sociálních sítích a některým webům pro lidi s borreliózou se už radši vyhýbá, jelikož se jí zdá, že člověka jen zavalí negativitou a leckdy obsahují zkreslené informace.
Borrelióza změnila Evin vztah k přírodě. Při pobytu v lese je teď nervózní a stále se prohlíží, i když se pečlivě stříká kvalitními repelenty. Neumí si představit, že by si například sedla do trávy, což dříve běžně dělala.
Dalším lidem s borreliózou Eva vzkazuje, aby nečetli neověřené internetové zdroje plné dezinformací a negativismu a naopak se zaměřili na odborné články a konstruktivní rady o tom, co pomohlo jiným. Přeje jim, aby si udrželi naději, že zlepšení je možné, a zabývali se jen podstatnými věcmi, které si jejich energii zaslouží.
Audio a video
