Petr D. by ocenil komplexní přístup k léčbě borreliózy.
P: On samozřejmě i ten stres může být impuls, ale když už ta bakterie je rozlezlá po celém těle, tak to opravdu vůlí asi nezdoláte. A potřebujete nějakou berličku. Takže v podstatě určitě asi nějakou psychickou podporu. Spousta lidí potřebuje třeba psychologa, protože nevědí, co se s nimi děje. I ti psychologové by, si myslím, měli víc spolupracovat s infektology a třeba s imunology, protože je to provázané. To opravdu mně chybí, komplexní pohled medicíny na tady ty chronický nemoci. Ten opravdu by potřeboval posílit, aby ti lékaři jednak komunikovali, bylo nějaké komplexní centrum na tady ty chronické infekce. Bych byl rád, kdyby vzniklo nějaké centrum komplexní, třeba jedno na republiku – ale byl by to dobrý start,. Ti lidi by nechodili jenom za infektologem, ale našli by tam celou skupinu lékařů, která by koordinovaně spolupracovala. A nechodili by prostě kolečko po lékařích, ale šli by jenom do toho jednoho centra. Jim by to hrozně pomohlo, protože by se nestresovali tím, jestli je doktoři posílají od čerta k ďáblu, a nikdo vlastně toho pa… Mně to příjde, že pacient s chronickou borreliózou už je potom takový, já nevím, jak to říct slušně… Prostě nežádoucí pro toho lékaře. Jak kdyby měl prašivinu. A nikdo se s ním nechce zabývat.
Psychiatrička Anežce pomohla při vyrovnávání se s nemocí a nepříjemnými panickými stavy, které ji provázely.
Vlada
vysvětluje, jak by mohla vypadat psychiatrická péče, která by pacienty s borreliózou nezraňovala, a naopak jim vhodným způsobem pomohla.
NeurologDagmar napsal doporučení na psychiatrii, ale její obvodní lékař ještě zkusil, zda se nejedná o borreliózu.