Zpět na Režimová opatření, změnyna téma

Libuše hovořila o tom, že ji budou změny životního stylu provázet do konce života.


Libuše

  • Věk v době rozhovoru: 45 let
  • Věk v době diagnostikování: 40 let
  • Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, doplňková

Textová verze


P: No, pod kontrolu, tak já nevím, jestli se to dá úplně vyléčit. Jako jsem smířená s představou, že nějaké úlevy nebo omezení budu mít třeba do konce života. Že třeba ten alkohol musím dostat do nějakých limitů, které budou hodně přísné. Že i s tou stravou… Já jsem nastoupila na makrobiotiku, protože i doktor neurolog mi říká: „Vegetariánská strava je prostě šetrná k tělu, je dobré to maso omezit. Dát si ho jenom jednou dvakrát týdně. Je dobré omezit ten alkohol, dát si ho jednou dvakrát týdně.“ A já jsem vlastně začala zkoumat stravu a zjistila jsem, že mému nastavení vždycky nejvíc vyhovovala vegetariánská strava. A ještě víc mi vyhovuje veganská strava, makrobiotika, která je vlastně postavená na té vyváženosti obilovin, luštěnin, které jsou zdrojem rostlinné vlákniny a té fermentované zeleniny. A že mi to absolutně vyhovuje.

T: Takže pocítila jste na sobě vysloveně pozitivní efekt tohohle?

P: Určitě. Jako cítím, že… když samozřejmě ten alkohol je na uzdě, tak úplně. Když se pije opravdu jenom příležitostně a trochu, tak vím, že se cítím hodně dobře. Takže toto je moje cesta, tak jsem se rozhodla, že touhle cestou půjdu. 

T: Makrobiotiku teda víceméně teď držíte. A nějak si to sledujete i s tím alkoholem…

P: Ano.

T: … abyste to tělo nezatěžovala moc.

P: Ano.

T: A od doby, co se poprvé ta borrelióza projevila, tak má to nějaký dlouhodobější efekt třeba na váš volný čas nebo na chod rodiny, jsou tam nějaká větší omezení nebo musela jste něco změnit? 

P: Tak jsou samozřejmě stavy, kdy je pro mě těžké mít, jak bych to řekla, ten nějaký pravidelný rytmus. Že vlastně ten výdej energie je kolísavý. Já jsem předtím měla strašně moc energie, jsem byla taková neposedná. Tak teď jsem taková stabilnější – vlastně navenek to není poznat. Ale já to na sobě cítím, že to není, co to bývalo.

Další zkušenosti:

Libuše hovořila o tom, že ji budou změny životního stylu provázet do konce života.

Zuzana vypustila z jídelníčku zatěžující potraviny a alkohol.

Aneta se snaží poslouchat své tělo. Vyloučila alkohol, po kterém jí nebylo dobře, a dává si to, na co má chuť – věří, že jí to prospěje.

Aničce onemocnění přineslo řadu omezení a změn, přibrala na váze a necítí se dobře.

Tomáš M. toho změnil hodně: jí zdravěji a pravidelně, přestal kouřit, alkohol pije zcela výjimečně. Spát potřebuje alespoň 10 hodin denně a odpočívat po práci i během ní.

Tiep musel v měsících následujících po prodělání borreliózy omezit sport, což se podepsalo na jeho kondici.

Jana se věnovala i sportu, cítila se pak lépe.

Pro Katku jsou zdravotní omezení spojená s onemocněním psychicky náročná.

Tomáš P. si uvědomil, že nemusí vše dělat sám, že je dobré mít kolem sebe lidi, kteří mu pomůžou.

Jaroslava se smířila s tím, že má borreliózu, a začala na sebe být hodnější.

Aneta se po nemoci vrací do normálního života. Neřeší už věci, které nejsou až tak důležité, a snaží se radovat ze všeho, co jí přibývající zdraví umožňuje.