Marcelu opakované záněty očí dovedly až ke kůrám kortikoidů a následné operaci.
P: Takže jsem tam uvedla, že já s očima mám problémy už od dětství. Jsem měla šedý zákal. Ale ne tak strašné jak teď vlastně při té borrelióze. A dozvěděla jsem se, že by to mohlo souviset s tím, že vlastně ta borrelióza napadne to, co je přímo oslabené. Takže nejvíc napadá…
T: A pan doktor měl pocit, že ty problémy jsou od borreliózy? Ty, co máte?
P: Ano, říkal mi, že ty klouby i ty oči, že to všecko s tím souvisí. Že se to vlastně usadí tam, kde je to nejhorší, kde jsem s tím zápasila. Kolena, to jsem měla taky od dětství, takže se mi to vrazilo tam. Tam, kde jsem to měla nejslabší. To asi u každého tak nějak… Každý má vlastně ty problémy jiné asi.
T: A jak se od té doby cítíte? Je to lepší, horší, stejné?
P: Já myslím, já se cítím lepší. Já se cítím lepší, při těch lécích mně nebylo dobře vůbec. Teďka se cítím líp. I když s tím okem to jako moc nehlo, nepomohlo. Ale tak takhle se cítím líp.
T: A k očnímu nebo na tu neurologii chodíte dál? Byla jste od té doby?
P: Chodím pouze k očnímu. Tam chodím pravidelně, protože jsem měla hodně velké problémy s tím jedním okem, a tam jsem ležela i třikrát nebo čtyřikrát na kapačkách. A teď naposled jsem byla – asi je to dva měsíce – na operaci. No, a tam se mi to tak zhoršovalo, že ani ty kortikoidy nepomáhaly. A po té operaci se mi to zhoršilo tak, že už na to oko nevidím.
T: A to teda řešili tou operací a těmi kortikoidy šedý zákal?
P: Ne ne, ty záněty.
T: Záněty?
P: Prostě záněty, otok sítnice a tady celkově to oko, jakože plné zánětů, nebo něco takového říkali.
Tomáš M. vždy slyšel dobře, od onemocnění borreliózou u sebe ale pozoroval extrémní citlivost na veškeré zvuky, což mu komplikovalo práci i každodenní život.
U Tomáše P. problémy s motáním hlavy, závratěmi a hučením v uších odstartovaly hledání příčiny jeho obtíží, u kterých se pak ukázalo, že souvisely s borreliózou.