Vlada se léta potýká s projevy a následky těžké borreliózy, které se nedaří odstranit ani dostat pod kontrolu. Vypráví o boji s příznaky i snaze zůstat aktivní a nemoci se příliš nepoddávat.
Vlada
- Věk v době rozhovoru:
- Věk v době diagnostikování:
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, psychiatrická, alternativní, doplňková
Textová verze
P: Chronický stav, kdy…
T: … tu nemoc trochu znáte?
P: … kdy už znáte ty svoje hranice, ty svoje limity, znáte i to, že už jakoby po takhle dlouhé době nějak pochopíte, že ta nemoc je nevyléčitelná. A bohužel můžu říct, že teda jsem už na takových berličkách – jakože neurologické léky proti spasticitě. Protože já mám prostě hrozné ty spastické stavy, kdy v podstatě mně tuhnou ty nohy a pravá ruka, ten zátylek úplně hrozně a pak bolest té hlavy je taková kolísavá. Brnění nohou tam je pořád, někdy, když jako trošku nějaká aktivita… Přece jenom já se snažím nezůstávat pasivní, takže prostě procházky, nějaká práce někde na zahradě, tomu se nevyhýbám, dělá to dobře. Ten pohyb tam musí být. I když jdete přes nějaký svůj stav, kdy normální člověk by si třeba řekl: „Já si jdu lehnout, protože mně dnes není dobře.“ Já nemůžu prostě. Já kdybych si tohleto řekla, tak bych v podstatě ležela pořád. Vy se naučíte – s tou nemocí se musíte naučit žít a bojovat s těmi příznaky. Takže se nelitovat, jít prostě proti tomu. Samozřejmě někdy si popláču, to jo, ale spíš pokud máte ty výčitky k tomu okolí. Nemyslím si, že jsem třeba přítěží, ale nemůžete s nimi dělat to, co byste vy chtěla, nemůžete zrovna, když oni by chtěli. Tak prostě tohle je těžký.
Další zkušenosti:
Michal
doporučuje všem, kteří měli klíště nebo se hodně pohybují v přírodě, aby byli pozorní vůči možným příznakům borreliózy a v případě podezření, že mohlo dojít k nákaze, neodkládali konzultaci s lékařem.
Pavel
nabádal, aby se lidé se svými zdravotními problémy nenechávali odbýt a hledali jejich příčinu, i když její odhalení může trvat.
Mária
doplňovala, že každý nemocný je tím největším „expertem“ na vlastní anamnézu. Podrobný a promyšlený popis zdravotních obtíží ze strany pacienta velmi pomůže lékařům ve stanovení správné diagnózy.
Petr D.
doporučuje těm, kteří mají komplikovaný průběh borreliózy, aby neváhali využít pomoci dalších odborníků: infektologů, imunologů, ale třeba i psychologů.
Podle Tomáše Ch. je důležité vyhledat doktora, ze kterého bude mít pacient dobrý pocit. K takovému lékaři se vyplatí i přejít od jiného, pokud člověk není s péčí spokojen.
Anička zdůrazňuje, že i když „je psychika mocná čarodějka“, v momentě, kdy je třeba léčit infekční onemocnění, se nelze soustředit jen na ni.
Tomáš M. věří, že kromě zdravotnické podpory je důležité mít i psychickou oporu.
Petr D. povzbuzuje lidi, kteří bojují s borreliózou, aby se snažili zachovat klid a věřili v efekt antibiotické léčby.
Vlada se léta potýká s projevy a následky těžké borreliózy, které se nedaří odstranit ani dostat pod kontrolu. Vypráví o boji s příznaky i snaze zůstat aktivní a nemoci se příliš nepoddávat.
Anežka , která zažila v posledních letech velmi těžké chvíle nejen v souvislosti s borreliózou, nám svěřila, jak přes dílčí krize víry nakonec vždycky našla u Boha a ve svých modlitbách posilu.
Vlada rekapitulovala, co všechno jí v situaci dlouhodobého boje s nemocí pomáhá, a zdůrazňovala, že když má člověk rodinu a děti, má pro co žít.
Katka říká, že je důležité se nevzdávat a radovat se z maličkostí.
Pavel upozorňuje na to, že je dobré v různých článcích sledovat, na jaké zdroje se odkazují a zda jsou tyto zdroje skutečně podložené vědeckými výzkumy.
Podle Dagmar je důležité nepropadnout panice a začít hledat informace z důvěryhodných zdrojů.
Libuše vysvětluje, že je podle ní potřeba to se sebepozorováním nepřehánět a nesetrvávat tak s nemocí a v ní víc, než je nezbytně nutné.
Bedřich doporučuje, aby se lidé po návštěvě lesů, ale třeba i parků dobře a bez zbytečného studu vzájemně prohlíželi.
