Více o paní Mileně

Paní Milena si poprvé uvědomila, že stárne, když jí bylo 50, tento věk považovala za určitý přelom. Byla v tu dobu velmi nemocná – prodělala těžkou operaci páteře a mozkovou příhodu. Tyto události ji ale spíše posílily, brala to jako rýmu, tedy něco, co rychle přejde, což se nakonec splnilo. Velkou motivací v léčbě pro ni byli její synové. Dbala doporučení lékařů, kteří jí radili každodenní cvičení, aby neskončila na vozíku. Protože se jí někdy nechtělo, namluvila si na magnetofon připomínku, a když se přistihla, že nic nedělá, tak si ji pustila, aby se motivovala. Do dvou let se opět dostala do původní kondice a od té doby neustále cvičí. V současnosti chodí dvakrát týdně do Sokola.

Je také aktivní ve spolku, který sdružuje lidi nad 50 let. Společně překonávají svoje neduhy radostí z pohybu. Před deseti lety začali také tančit country a vystupují na veřejnosti. Lidé, kteří s nimi tančí, si občas ,,odskočí“ na operaci nebo výměnu kolene a zase se k tanci vracejí. Manžel paní Mileny se do těchto aktivit také zapojuje – je prý jedním z nejlepších tanečníků.

Díky těmto aktivitám se paní Milena dostala také k práci s počítačem. Před nějakou dobou se předsedkyně spolku na cvičení zeptala, jestli ostatním nevadí, že jsou počítačově negramotní. Oslovili místní základní školu a práci s novými technologiemi je učili žáci deváté třídy pod dohledem své učitelky. Učení nových věcí paní Milenu baví, od doby, co je v důchodu, má velkou chuť zaměstnávat mozek. Nepamatuje si, že by takové nadšení projevovala, když ještě chodila do školy. Hodně teď také čte nebo luští křížovky. Kromě toho ráda chodí do divadla nebo na koncerty. Za práci se seniory dostali i s manželem ocenění radnice. Kvůli tomu to ale nedělají, s lidmi pracují proto, že jim to dělá radost.

Díky těmto aktivitám je obklopena mnoha různými lidmi podobného ražení, to je podle ní pro stáří velmi důležité. Nejdůležitější je pro ni ale rodina, ve které mají úžasné vztahy. Vnučka jí každý den telefonuje a v rámci rodiny se často navštěvují. S manželem se snaží jít vnoučatům příkladem, i to je jeden z důvodů, proč jsou tolik aktivní. S manželem mají hezký vztah, jsou spolu 54 let. Je podle ní důležité, aby v důchodovém věku každý z manželů věnoval i vlastním aktivitám. To může být prevencí ponorkové nemoci. Do budoucna by si přála vidět, jak se daří vnoučatům v životě. Chtěla by, aby byla rodina zdravá a spokojená.

Uvítala by, kdyby město vyšlo vstříc seniorům a pronajalo jim prostory na cvičení zdarma. Vzhledem k tomu, že si musejí platit tělocvičnu, museli omezit délku tréninku, aby si to mohli dovolit. Stát by se podle ní mohl o seniory lépe starat. Vnímá, že pro něj sami během života udělali dost. Když dostala seniorský přídavek 45 korun, přišlo jí to jako urážka.

Starým lidem by vzkázala, aby se udržovali v kondici, aby se zajímali o všechno možné a udrželi se tím dlouho v dobrém psychickém stavu.