Více o paní Ivoně

Otec paní Ivony byl učitel, jeho výchovu pokládala spíše za přísnou. Sama si myslí, že ve výchově svých dětí mohla být více vřelá a uplatnit více partnerského přístupu, jako se děje v současné výchově.

Z hlediska zdraví ji trápí rozedma plic, která jí znesnadňuje pohyb, často se zadýchává. Přesto každý den cvičí a pohyb vnímá jako důležitý.

V minulosti žila paní Ivona dva roky v USA, kde si uvědomila, jak je důležité soustředit se na své úspěchy a myslet pozitvně, to člověka dokáže dovést k úspěchu. Jako nejdůležitější pro starého člověka považuje lidský kontakt, člověk si potřebuje s někým povídat. Zachování si kladného přístupu k životu, k nemocem a k tomu, co člověk ještě zvládne, je podle ní také důležitou známkou dobrého stárnutí. Stejně tak je důležitá trpělivost aschopnost nenechat se odradit, když člověku něco nejde.

Pro život je důležité mít přátele, být tolerantní, hodný, laskavý, aby si lidé mezi sebou pomáhali a žili v míru. Za významný považuje smysl pro humor. Na stáří by se lidé měli těšit, protože je to krásný čas.