Více o panu Janovi

Pan Jan pociťuje úbytek paměti a zpomalení myšlení, často se k něčemu musí vrátit. V poslední době má potíže s usínáním, obzvlášť když se mu hlavou honí různé myšlenky. Špatně se mu polyká, polypy v dýchací trubici mu tlačí na jícen. Hůře se mu chodí, otéká mu noha, často se mu stane, že ztratí rovnováhu a upadne. Má voperovaný kardiostimulátor. Lékařům se už vyhýbá, chodí tam jen v nejnutnějších případech.

Po odchodu do důchodu chodil brigádně hlídat sklady. Finanční situace se mu v důchodu zlepšila, má spoustu odpracovaných let, tak je s výší důchodu spokojený.

Je pokřtěný katolík, jeho maminka byla velmi věřící. Po druhé světové válce sympatizoval s komunismem, v té době byl v kostele označen za nežádoucího. Po roce 1989 se však vrátil k praktikování víry.

Radost mu dělá rodina, hlavně ti mladí, je rád, že se jim daří. To je pro něj také největší životní energií a motorem. Nejčastější kontakt má s manželkou a s rodinou, která jim pomáhá, když něco potřebují. Dlouhá léta byl myslivcem, stále se o myslivost zajímá, ale už není aktivní. Rád čte, pravidelně odebírá Katolický týdeník. Volný čas mu také vyplňuje práce na zahrádce.

Za významné hodnoty v životě považuje vztahy mezi lidmi a pomáhání si. Svůj život považuje za smysluplný, i když se nějaké chyby objevily, nedá se nic dělat a musí se jít dál. Ze smrti strach nemá, chtěl by být pochován v rodinné hrobce.

Lidem, které stáří teprve čeká, by vzkázal, ať si najdou nějakou vedlejší činnost, která je bude ve stáří zaměstnávat a díky které si našetří peníze.