Paní Jiřině A. je 91 let. Je vdovou a matkou tří dětí. Její nejstarší syn již zemřel. Celý život pracovala v zemědělství a starala se o své vlastní hospodářství. V životě je pro ni velmi důležitý Bůh, který jí dodává klid. Stáří prožívá ve velké radosti, protože se o ni její rodina pečlivě stará i přesto, že už je nemohoucí.
Paní Jiřina potřebuje neustálou péči, sama se již o sebe postarat nedokáže. Je nepohyblivá, takže může jenom sedět nebo ležet. Zůstala v domácí péči, kde se o ni starají jak její děti, tak pečovatelky. Dvakrát týdně k ní dochází zdravotní sestra, se kterou společně cvičí a trénuje chůzi na chodítku. I přes svůj zdravotní stav je stále velmi pozitivně naladěná a snaží se alespoň procvičovat ruce. Už také hůře slyší a vidí. Bere hodně léků, bolesti však žádné nemá.
V životě jí vůbec nic nechybí, je nasycena velkou Boží milostí. Víra je pro ni v životě velmi důležitá, dodává jí naději. Pravidelně poslouchá rádio Proglas a navštěvují ji kněží. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu už nemůže dělat mnoho věcí, nemá tedy žádné zájmy. Často se modlí růženec a ošetřovatelky jí čtou knihy, které už si sama přečíst nedokáže.
Rodina ji pravidelně navštěvuje a velmi hezky se o ni stará. Její dcera k ní dochází každé ráno, aby se o ni postarala, syn zase odpoledne. Díky mobilnímu telefonu může být s rodinou neustále v kontaktu. Kromě jedné sousedky, která ji občas přijde navštívit, žádné další přátele už nemá.
Do důchodu odešla v 54 letech, kdy dlouhou dobu s manželem vedla malé hospodářství. Nyní mají stále několik zvířat, o které se stará její syn. Plány do budoucna už nemá žádné, připravuje se na odchod – odchod do Božího milosrdenství.
Pro život vnímá paní Jiřina klid jako velmi důležitý. Být klidný, se všemi dobře vycházet a nemít žádné nepřátele.