Paní Marii B. je více než 90 let, žije ve velkém městě. Je vdovou, má 2 žijící děti, třetí, nejmladší syn zemřel. Před odchodem do důchodu pracovala jako dělnice. Jejím největším koníčkem jsou křížovky.
Paní Marie je ve stáří spokojená. Říká, že jediné, co člověk v této životní etapě potřebuje, je klid, a toho se jí dostává. Všímá si však, že jí ubývají síly. Emoce a prožívání se jí zdají být ukázněnější a klidnější než dříve. Myšlení jí ještě pořád funguje, ale vnímá oslabení vyjadřování, občas jí vypadávají slova. Nejvíce se zhoršil spánek, který je přerušovaný. Před 10 lety prodělala velkou operaci, při které jí odňali prs. Dále popisuje problémy s dolní končetinou, špatně se jí chodí, v zimě při náledí raději nevychází. Proti svým vrstevníkům se ale cítí být fit, sama si navaří, nakoupí. Starost do budoucna jí dělá to, že nebude samostatná, schopná se o sebe postarat a bude upoutaná na lůžko. O smrti přemýšlí denně, přála by si v noci usnout a ráno se už nevzbudit.
Rodinné vztahy popisuje jako výborné. S domácností jí chodí pomáhat snacha od nejmladšího syna, který zemřel v 56 letech. S další rodinou se vídá při rodinných oslavách a dalších příležitostech. V létě společně jezdí na chatu. Nové vztahy se jí navazují těžko. Své známé potkává v kostele, v neděli chodí společně na kávu. Do společenského života se zapojuje tím, že přispívá na různé charity.
Jejím motorem do života je víra, která ji drží, dává jí sílu, útěchu a energii. Hodnoty, které v životě považuje za nejdůležitější, jsou čisté svědomí a dobré vztahy. Věří, že společnost od seniorů očekává vstřícnost. Sama od okolí očekává slušnost. Dobré stárnutí znamená podle paní Marie klid v rodině.
Finančně se cítí být zajištěna, nic jí nechybí. Nemá nějaké zvláštní potřeby. V životě jí chybí poslech opery, kterou měla vždy moc ráda. Nyní ráda luští křížovky, koukne se na něco pěkného v televizi a ráda si něco hezkého přečte. Nikdy si nenechá ujít zprávy a to, co se děje ve světě.
Starého člověka nelze úplně poznat, každý má jiný elán do života. Pro spokojenost ve stáří vnímá jako důležitou aktivitu a pohyb. Sama každé ráno cvičí, 10 dřepů a 10 předklonů.
Těm, které stáří čeká, vzkazuje, že je to také příjemný věk. Vidí ho jako klidný podzim, asi tak kolem září, bez nějakých bouří, smráká se. Místo je naplněné úsměvem, vůni dozrávajícího ovoce a lidmi, bez kterých by to nešlo.