Paní Marii H. zemřel před 12 lety manžel a ona tak zůstala se dvěma dospělými dětmi sama. Odchod manžela ji velmi zasáhl a poznamenal. Před odchodem do důchodu pracovala na městském úřadě. Je věřící, Bůh pro ni v životě hraje velkou roli. Stáří považuje za jedno z nejkrásnějších období života, jelikož si může užívat svých vnoučat, která velmi miluje.
Paní Marii netrápí žádné vážné zdravotní potíže, jezdí spíše na pravidelné kontroly a cítí se dobře, dlouhodobě nebere žádné léky. Uvádí častější poruchy paměti a zapomínání. Snaží se jíst zdravě, především zeleninu, pažitku a česnek, které jí pomáhají proti veškerým neduhům. Když má příležitost, tak cvičí, je neustále v pohybu.
Smyslem života je pro ni rodina a hlavně její vnoučata. Svým vnučkám se hodně věnuje, vyzvedává je ve škole, píší spolu úkoly, tráví s nimi volný čas. Se svým synem i dcerou se pravidelně vídá. Při navozování nových vztahů je teď paní Marie opatrnější. Má však své dlouholeté přátele, se kterými se pravidelně stýká. Vždy má velkou radost z toho, když může někoho potěšit.
Velkou oporu a sílu jí do života přináší víra. Pravidelně chodí do kostela, čte duchovní literaturu. V současnosti také dojíždí učit děti náboženství, to jí zároveň pomáhá trénovat paměť a myšlení. Dále trénuje hlavně čtením.
Odchodem do důchodu má ještě více činností. Připadá jí, že když chodila ještě do práce, tak měla více času. Nyní se aktivně se zapojuje do farního života, pomáhá s pořádáním nejrůznějších akcí a pracuje v charitě. Svůj volný čas tráví někdy na internetu, práce s počítačem jí nedělá žádné potíže, vyhledává si informace, používá e-mail.
Vůbec se nepovažuje za starou, chtěla by stihnout ještě spoustu věcí. Miluje cestování, procestovala již spoustu zemí a ráda by se ještě někam podívala. Jejím velkým dlouhodobým cílem je doprovázení svých vnoučat v jejich cestě životem.
Dobré stárnutí pro paní Marii znamená přijímání toho, co už nejde změnit. Podle ní je v životě důležité radovat se z každého dne, z každé maličkosti.