Paní Martě A. je 78 let. Je vdova a má dvě děti a čtyři vnoučata. V současnosti žije sama a stará se o dům a zahradu. Největší radost jí dělá, když ji vnoučata navštíví. Stáří si zatím snaží nepřipouštět.
Paní Marta má vystudovanou ekonomickou školu a během života pracovala v kanceláři. Do důchodu, na který nastoupila před 20 lety, se těšila, chtěla si ho užít. Rok před tím, než odešla do důchodu, jí však zemřel manžel (57 let) na infarkt. Jeho smrt přišla naráz a byla jedním z klíčových momentů jejího života. Ve stáří prožívá více smutku, než když byla mladá.
Po zdravotní stránce se cítí docela dobře, i když má někdy obavy z budoucnosti. Nyní bere léky na srdce a v minulosti prodělala jednu operaci. Všimla si také, že jí ve stáří déle trvá, než se vyléčí z virózy. Občas jí bolí záda, ale pomáhá jí, když si zacvičí na nafukovacím balónu.
Nejvíce času ji nyní zabírá starání se o dům a zahradu, na které je po smrti manžela sama. Přibližně jednou týdně jí jezdí s prací kolem domu pomáhat její dcera. Mezi oblíbené aktivity paní Marty patří luštění křížovek, kromě trénování paměti se jimi dobře zabaví, obzvlášť přes zimu, když nemůže být tolik venku. Kdysi se věnovala také pletení, to je pro ni teď ale náročné a kvůli péči o domácnost na ně nemá tolik času. Další aktivity, jako např. návštěva klubu seniorů, by vnímala jako starost navíc, proto je nevyhledává. Z podobných důvodů se rozhodla, že si nebude pořizovat pejska.
Paní Marta má dvě děti a 4 vnoučata. Ráda by se s rodinou vídala více, nejčastěji ji navštěvuje její dcera. Velmi blízcí jsou si s bratrem, se kterým si často telefonují a navštěvují se. Pokud má paní Marta starosti, svěřuje se nejčastěji jemu nebo své dceři. Největší radost má tehdy, když ji někdo z rodiny navštíví. Mimo rodinu se stýká s kamarádkami z ulice a každý rok v květnu jezdí na sraz ze základní školy. Nové vztahy již nenavazuje, ale nenudí se, protože péče o domácnost jí zabírá většinu času.
Svůj život hodnotí jako bezproblémový, mezi klíčové momenty řadí svatbu, stěhování do domu, kde nyní bydlí, narození dětí a smrt manžela. Do budoucna by si ještě přála vidět, jak její vnoučata založí rodiny. O smrti se snaží nepřemýšlet, ale chtěla by, aby to jednou přišlo rychle. Nechtěla by být přítěží pro svou rodinu.
Pokud by mohla něco vzkázat mladým lidem, bylo by to: „Každý se dočká“.