Více o paní Vlastě

Paní Vlasta se po dlouhou dobu věnovala Sokolu, udělala si i druhou třídu pro cvičitele a cvičila s dětmi, to pro ni bylo velkým zdrojem energie. Za poslední rok jejího života se hodně změnilo, má pocit, že ji stáří dohnalo. Změnily se její schopnosti a zdravotní stav, který jí znemožňuje dělat aktivity, které pro ni byly běžné, včetně Sokola. Sama se za starou považuje, cítí, že už vše nezvládá, že není tak pohyblivá a vše jí trvá delší dobu. Vnímá zhoršení paměti, má výpadky, kdy si není jistá, jak má zapnout televizi nebo počítač. Léčila se se zhoubným nádorem, v té době se začala věnovat makrobiotické stravě a zdravému životnímu stylu, nyní moc nesolí a nepoužívá cukr.

Nejvíce teď pociťuje samotu. V životě ji hodně ovlivnil vztah, který měla v mládí a pokazil se, od té doby cítila, že už může vedle někoho jen být, ale ne se mu celá oddat. Po odchodu do důchodu si uvědomila, že lidé, se kterými se stýkala, byli spíše obchodní partneři než přátelé, a musela se s tím vyrovnat.

Životní hodnotou paní Vlasty je tolerance – žít a nechat žít. Většinu volného času tráví sama, navštěvuje divadlo, koncerty. Je členkou turistického oddílu a dodává, že bez pohybu není život, tedy pohyb je pro spokojenost zásadní.

Má dojem, že se pohybuje od ničeho k ničemu, je těkavá, má spoustu představ, co by chtěla, ale nedokáže je dotáhnout. Plány do budoucna nemá, připadá si, že nyní žije ve vzduchoprázdnu.

Mladým lidem by poradila, aby se na stáří zabezpečili. Dobré stárnutí je mít kolem sebe lidi, u kterých je vidět, že vás berou a že se vám snaží zpříjemnit život, pokud máte problémy.