Více o paní Leopoldě

Paní Leopolda přišla do Čech ve svých 20 letech za svým manželem. V té době neuměla česky, nejlépe se naučila, když začala chodit do práce. Poté mohla svou rodinu navštívit každé 4 roky na zvací dopis, měla 7 sourozenců. Sama nemohla studovat, tak je pro ni velkou radostí, že její děti vystudovaly.

Nyní se sama považuje za starší, ale ne za starou. V této životní etapě je spokojená. Největší radost jí dělají vnoučata a pravnoučata. Na zdraví si nestěžuje, i když ve svém životě podstoupila pět operací a hůře vidí na jedno oko. Zdraví si udržuje pravidelným cvičením a procházkami v parku nebo lese. Starosti jí dělá, že už není schopna některé věci dělat.

Nejčastěji se stýká se svou dcerou, u které tráví jeden den v týdnu. Kromě toho jí také volá a navštěvuje syn. V životě je pro ni důležité, aby se lidi spolu snažili vycházet.

Jejím velkým koníčkem byly ruční práce, pletení, vyšívání a háčkování. V současné době si ráda přečte noviny. Novým věcem se učí ráda. Momentálně navštěvuje dílny, kde se učí vyrábět.

Mladí lidé by měli být slušní, měli by si užít rodiny a měli by dobře vychovat své děti.

Svým vrstevníkům by paní Leopolda ráda vzkázala, aby se snažili nemoci zvládat a moc nenaříkali, naříkání nepomůže.