Alena, 65 let

Paní Alena žije v menším městě se svým manželem. Má dospělé děti, dva syny a dceru. Současné období je pro ni velmi hektické, je velmi aktivní ženou. Přestože už je v důchodu, působí jako komunální politička. Předtím pracovala v nemocnici jako rehabilitační pracovnice. Při slově stáří se jí vybaví její babička, avšak ta jí nikdy nepřipadala být stará. Sama se cítí být starší, ale ne stará.

Více o paní Aleně

Těší se, až bude mít více času, momentálně má den rozplánovaný na každou minutu. Vnímá se jako trpělivější než když byla mladší, žádných dalších změn si nevšimla. Měla závažný úraz kolene a hrozilo, že už s ním nebude moci pohybovat. Tvrdou prací a usilovným cvičením koleno rozhýbala takže je teď plně funkční. Starosti léčí pohybem, každý den ráno v šest vstane a jde běhat. Její hlavní motivací v životě je sport a lidé. V klidných chvílích luští křížovky a maluje nebo čte poezii. Za svůj velký životní úspěch považuje své děti, které vystudovaly a snaží se uplatnit v životě.

Paní Alena je velice aktivní žena. Přesvědčila skupinu odvážlivců a v zimě se chodí otužovat do zamrzlého rybníka. Její velkou vášní je sport, zejména chůze. V roce 2006 získala bronzové medaile na halovém mistrovství světa v chůzi. Stříbrnou medaili získala na dvacetikilometrové trati. Ve světových tabulkách je první ve své kategorii. Kromě vlastních úspěchů se věnuje mládeži, kterou trénuje ve volejbale. Pravidelně předcvičuje jógu. Pohyb jí do života přináší spokojenost. Všem by doporučila chodit na procházky do přírody, občas si vyjít nějaký ten kopec. Tím se zlepší dýchání, pomůže to kardiovaskulárnímu systému a hlavně chůze zlepší náladu.

Vztahy popisuje jako dobré. Ke všem lidem se snaží chovat slušně a uctivě, a pak se jí to vrací stejným způsobem. Nejčastěji je v kontaktu se svým mužem, kolegy, divadelníky a sportovci. Nové vztahy navazuje nejčastěji během své práce a svých koníčků. Nejraději by věnovala svůj volný čas jenom rodině.

Svoji budoucnost by si nejraději představila někde na vesnici v chaloupce se svým mužem. Ráda by vedla pohybové kroužky pro děti nebo třeba tvořila něco z hlíny. V osmdesáti letech by chtěla jít chodecký závod, ve kterém by ráda vyhrála zlatou medaili.

Pro dobré stárnutí by podle paní Aleny neměl člověk přestávat s žádnými svými zájmy, ale dál je rozvíjet. Člověk by neměl sedět doma, ale aktivně se zapojit do nějakých spolků, třeba divadla nebo sboru. Svým vrstevníkům přeje, aby nezůstávali sami, když za nimi nepřijde rodina, aby si našli nějaké přátele, nebo ať tráví svůj čas mezi lidmi. A mladým, aby prožili svůj život hezky, ať mají ve stáří na co vzpomínat.