Pan Karel je ženatý a se svou ženou žije ve městě. Má dva syny. Před odchodem do důchodu pracoval jako učitel a později jako zástupce ředitele. Sám se za starého nepovažuje.
Ve škole působil jako tělocvikář, proto byl zvyklý být celý život v pohybu. Prostředí školy pro něj bylo stimulující, pohyboval se v mladém kolektivu. V mládí hrával na kytaru, ale přišel o prst a to mu znemožnilo pokračovat. Za významné události ve svém životě považuje studium na vysoké škole, vstup do manželství a narození dětí.
Nyní se považuje za méně zbrklého, více nad věcmi uvažuje a promýšlí je. Zdraví má dobré. Pečuje o ně odpočinkem a sportem. Motivací k pohybu pro starší lidi vidí v různých klubech, třeba turistických, ve skupině je to vždy lepší.
Nejbližší mu je manželka s rodinou a jeho dlouholetí kamarádi. Energii mu dodávají vnoučata. Rád pracuje v dílně. Ve volných chvílích si rád přečte knihu. Nejdůležitější hodnotou je pro něj v životě zdraví.
Dobré stárnutí pro něj znamená zdraví, rodinné zázemí, spokojený život a dobrou finanční situaci. Je podle něj také důležité být zapojen do nějakého společenského života, ať už je to kultura, sport, pohyb.
Mladí lidé by si měli starších lidí vážit a měli by naslouchat jejich moudrosti. Vrstevníkům by doporučil, aby žili tak, jak žili dřív, aby žili v pohodě, nehádali se a vážili si každého dne.