Více o panu Láďovi

Pan Láďa pracoval jako učitel matematiky a fyziky. Dříve aktivně sportoval, hrál volejbal, běhal. Nyní se sportu věnuje spíše pasivně, dělá volejbalového rozhodčího na úrovni kraje. Svůj volný čas nyní tráví nejraději s manželkou a rodinou, rád chodí mezi přátele, pečuje o dům a zahradu. Myslí si, že aktivita je pro stáří velmi důležitá, určitě pomáhá a život jaksi prodlužuje. Sám již po fyzické stránce moc nevydrží, ale snaží se.  Občas jezdí na kole a chodí na procházky. Věnuje se luštění křížovek, čtení, ovládá základní práci s počítačem. Rád zpívá, ale není to prý ono. Nové věci se již neučí. V současné době si již myslí, že je starý. Už ho bolí každý krok, byl by rád více aktivní, ale je to pro něj už těžké.

Bere pravidelně léky a vitamíny. Má problémy se srdcem, fibrilace síní. Bolí ho kolena, má artrózu, ale operaci odmítl. Dále se léčí s dnou. Již se rychleji unaví, hůře slyší, musí se více soustředit a už nemůže tolik pracovat jako dříve. Na prohlídky chodí pravidelně. Z tohoto postupného ochabování má do budoucna obavy, nerad by zůstal dlouho ležící a zatěžoval tím své blízké. Raduje se z toho, že v současné době se péče o seniory opravdu zlepšila. Přál by si, aby nejen s ním měli pracovníci, kteří o ně pečují, trpělivost a byli přívětiví.

V důchodu má více volna a může si den naplánovat podle svého, když tedy nejsou zrovna žádné starosti. Sice je příjem o padesát procent menší, ale synové jsou již velcí, takže ubyla starost o jejich materiální zajištění. Dá se s tím vyjít. Jediné, co ho mrzí, je negativní pohled mladých na důchodce co se týče financí. Každý mladý jednou také zestárne. Byl by rád, kdyby nebyli důchodci v tomto ohledu diskriminováni a mladí změnili pohled na věc.

Vztahy se mu ve stáří nijak nezměnily, nové už nenavazuje. S kolegy ze zaměstnání, kteří také odešli do důchodu, a se spolužáky z gymnázia se jednou měsíčně scházejí. Každou neděli rád zajde do restaurace za svými přáteli. Je rád na chalupě, kde se narodil a vyrůstal. Zvyky předané výchovou převzal a udržel.

Pan Láďa je věřící. Do kostela chodí každou neděli, někdy i v týdnu. Smysl života vidí jako věčnou blaženost, setkání s Bohem. Smyslem života tady na zemi je žít a jednat čestně. Důležitými hodnotami pro něj jsou láska a spravedlnost bez nenávisti. Ve svém životě nachází i ve stáří stále smysl. Je rád za to, že mohl tolika dětem předat své zkušenosti po stránce vědní i oborové a že jim mohl jít dobrým příkladem. Na některé své žáky je opravdu hrdý. Bere život tak, jak je, již od něj nic neočekává. Snaží se být optimista. Přeje si, aby hlavně byla spokojená a zdravá jeho rodina.

Svým vrstevníkům by vzkázal, aby žili v pohodě, užívali těch dnů, které tady mohou ještě strávit, a děkovali za každé ráno, když se probudí.