Více o paní Marii

Paní Marie nepovažuje stáří za pěkné, řekne-li se stáří, napadne jí bolest a samota. Sama se za starou nepovažuje, toto období prožívá v pohodě a bez starostí. Je ráda, že má čas na děti a rodinu, nemusí chodit do práce. Důležité hodnoty v životě pro ni jsou zdraví, láska a přátelství. Milníky jejího života jsou svatba s manželem, postavení společného rodinného domu a narození dětí.

V současné životní etapě vnímá, že je unavenější než dřív, že už nezvládne udělat tolik věcí najednou. Mimo jiné se jí zhoršuje paměť, což jí působí potíže. V životě byla na několika operacích, teď se léčí s vysokým krevním tlakem a štítnou žlázou. I přesto se považuje za zdravou a říká, že ji nic moc netrápí. Udržování zdraví a péči o ně považuje za důležité, hlavně je podstatný pohyb, denně ujde až pět kilometrů.

Nejčastěji se vídá se svými dětmi a vnoučaty. Navštěvují ji přítelkyně a kolegyně z manželovy práce. Vztah udržuje také se svou o sedm let starší sestrou. Radosti nejvíce sdílí s dětmi. Nejvíce blízká si je s manželem, bez kterého si neumí představit budoucnost, s ním se podělí i o své starosti. Ráda by si udržela zdraví, aby mohla být s vnoučaty a pomáhat jim. Na smrt paní Marie už myslela, přála by si, aby to bylo rychlé a nejlépe ve stejnou dobu s manželem. Nejvíce se obává toho, že by zůstala sama bez manžela.

Mladým lidem vzkazuje, že by měli být čestní, vzájemně by si měli důvěřovat, nemají být líní a nejvíce by si měli chránit zdraví, které je v životě to nejdůležitější. Svým vrstevníkům paní Marie vzkazuje, aby si užívali toho, co mají, a neztrpčovali si poslední chvíle života. Líbilo by se jí, kdyby společnost pro staré lidi mohla postavit více penzionů, kde by mohli důstojně prožít tuto životní etapu a nebyli sami.