Tomáš N. musel omezit alkohol.
P: Tak ve volném čase… Mám rád auta, což je asi tady z toho patrné. Mám staršího veterána, o kterého se starám. No, trošku problém, co se týče toho setkávání s přáteli, je ten, že nemůžu moct pít alkohol. Jako dám si tak možná jedno pivo. A druhé malé, a to už nedopiju. A tím to tak vlastně i končí. A to ještě nesmím být na (léku proti prvokům), tam se nesmí pít alkohol vůbec, ani trošku, protože bych taky mohl skončit na pohotovosti. Takže snažím se scházet s přáteli, byť ale jsem tam většinou u stolu jediný, kdo nepije, což je trošku divné, ale bohužel to tak je.
T: Není ti to nepříjemné?
P: Snažím se scházet s lidmi, kteří to chápou. Ale samozřejmě, když to časem nebude, budu radši.
Mirku přestaly těšit aktivity, kterým se věnovala před onemocněním. Leckdy se cítila lhostejná, a když se přiblížila nějaká plánovaná akce, najednou zjišťovala, že do ní vlastně vůbec nemá chuť.
Katce nemoc zkomplikovala společenský život a donutila ji odříct si akce a setkání, kterých by se moc ráda účastnila.
Tomáš M. vyprávěl o omezeních, ale i nově nalezených radostech a hodnotách, které mu nemoc přinesla.
Mirka díky nemoci přestala své aktivity dělat kvůli druhým lidem, ale tak, aby to těšilo ji samotnou. Díky onemocnění také lépe porozuměla starým lidem.
Petr D. se po vlastní zkušenosti s borreliózou začal tomuto tématu velmi aktivně věnovat ve svém volném čase s cílem pomoct dalším lidem, kteří onemocněním trpí.
Petr D. popisoval, že si dává větší pozor na klíšťata u sebe i u blízkých. Zkušenost s borreliózou ho ale neodradila od toho, aby dál chodil do přírody, která ho dobíjí.