Petr D. popisoval, že si dává větší pozor na klíšťata u sebe i u blízkých. Zkušenost s borreliózou ho ale neodradila od toho, aby dál chodil do přírody, která ho dobíjí.
P: Určitě chodím do lesa pořád rád, ale snažím se co nejdůkladněji zkontrolovat, když přijdu domů, osprchovat se, prohlídnout se po celém těle. Takže zaměstnávám tím i manželku, zezadu se nevidím. A hodně dbám na to zejména u dcerky, aby neměla klíště zapité přes noc, protože vím, že to může způsobit velké problémy. Takže sundat klíště co nejrychleji. A jinak životní styl mně to, dá se říct, opravdu nějak výrazně nezměnilo, že bych se vyhýbal lesům, tak to opravdu ne. Do přírody chodím nadále rád a v přírodě se dobíjím. Já jsem takový typ. Nejsem úplně typ městského člověka, že bych vydržel. Jako třeba pan (veřejně známý člověk, který prodělal borreliózu) říkal, že už nikdy od té doby, co chytil klíště, nešel do lesa. A to je typický příklad městského člověka. Ale on v tom je jak ryba ve vodě. Ale já prostě potřebuju do té přírody aspoň jednou týdně se dostat. Jinak je to pro mě ubíjející, to je pouze město.
Mirku přestaly těšit aktivity, kterým se věnovala před onemocněním. Leckdy se cítila lhostejná, a když se přiblížila nějaká plánovaná akce, najednou zjišťovala, že do ní vlastně vůbec nemá chuť.
Katce nemoc zkomplikovala společenský život a donutila ji odříct si akce a setkání, kterých by se moc ráda účastnila.
Tomáš M. vyprávěl o omezeních, ale i nově nalezených radostech a hodnotách, které mu nemoc přinesla.
Mirka díky nemoci přestala své aktivity dělat kvůli druhým lidem, ale tak, aby to těšilo ji samotnou. Díky onemocnění také lépe porozuměla starým lidem.
Petr D. se po vlastní zkušenosti s borreliózou začal tomuto tématu velmi aktivně věnovat ve svém volném čase s cílem pomoct dalším lidem, kteří onemocněním trpí.
Petr D. popisoval, že si dává větší pozor na klíšťata u sebe i u blízkých. Zkušenost s borreliózou ho ale neodradila od toho, aby dál chodil do přírody, která ho dobíjí.