Tomáš je ženatý, má dvě dospívající děti a pracuje jako manažer prodeje. Borrelióza mu byla diagnostikována u praktické lékařky z krevních testů. Mezi symptomy, které se u něho projevily, patřilo brnění předloktí postupně přecházející do celého těla, bolesti kloubů, únava a pocity připomínající návaly úzkosti s nechutí k jakékoli činnosti. Třítýdenní antibiotická léčba, kterou Tomáš podstupoval bez čerpání pracovní neschopnosti, se projevila s určitým zpožděním. Po čase od jejího ukončení se však většina projevů nemoci výrazně zmírnila. Za 1–2 měsíce po rozhovoru čekala Tomáše kontrola, v rámci které byly plánovány krevní testy a celkové posouzení zdravotního stavu. Tomáš dodržoval určitá režimová opatření, jinak se však jeho život nelišil od toho, jaký vedl před onemocněním.
Tomáš byl vždy velmi aktivní, sportoval a spoustu času trávil v přírodě. Každý rok tak zaznamenal několik přisátí klíštěte, která si pro jistotu evidoval, nikdy se u něj ale neobjevil typický erythém. Brnění a bolesti v předloktí, které ho nějakou dobu trápily, nejprve připisoval poranění nervu při odběru krve, který s borreliózou nijak nesouvisel. Když však potíže přetrvávaly a přidaly s k nim další bolesti, brnění předloktí zesilovalo a začalo se „stěhovat“ do dalších míst a postupně do celého těla, objevily se i problémy s krční páteří, stupňující se únava a stavy připomínající panické ataky, navštívil Tomáš praktickou lékařku a neurologa. Vzhledem k nedávnému onemocnění otce měl dostatek informací o lymeské borrelióze a byl si vědom přisátí klíštěte na jaře téhož roku. Praktickou lékařku proto požádal o provedení krevních testů využívaných k diagnostice borreliózy, v čemž mu vyhověla.
Na základě testů ELISA a Western blot se potvrdila diagnóza lymeská borrelióza, na kterou Tomáš užíval tři týdny předepsaná antibiotika, aniž by zůstal v pracovní neschopnosti. Nejprve se Tomášovi zdálo, že antibiotika nezabrala, s určitým časovým odstupem od antibiotické léčby však většina příznaků téměř vymizela. Podle kontrolních testů se v krvi vyšší hodnoty protilátek proti borreliím objevovaly stále, lékařka však doporučila s další léčbou antibiotiky počkat a sledovat vývoj laboratorních ukazatelů i celkového zdravotního stavu.
Kromě tělesných obtíží a zvýšené únavy měl Tomáš také psychické problémy, které se projevovaly jako návaly úzkosti a dříve nebývalá nechuť k jakékoli činnosti. Přes veškeré potíže se onemocnění dotklo spíš Tomášova volného času než jeho pracovního výkonu.
V době rozhovoru se Tomáš cítil poměrně dobře a jako pozůstatek nemoci uváděl jen řezavé bolesti, které se někdy objevovaly při natažení ruky. S praktickou lékařkou byli domluveni na zopakování krevních testů za další 1–2 měsíce. Pokud by potíže přetrvávaly a krevní testy ukázaly vyšší hodnoty protilátek než při posledním odběru, uvažovalo by se o druhé antibiotické kúře.
S diagnózou lymeská borrelióza se Tomáš svěřil rodině a kamarádům. Nemá prý důvod onemocnění tajit, ale připouští, že bylo období, kdy mu vyprávění o něm nebylo zrovna příjemné.
Informace o nemoci si Tomáš vyhledával na internetu, dále čerpal ze zkušeností stejně nemocného kamaráda a ze znalostí, které během onemocnění borreliózou nastudoval jeho tatínek. Na základě rad z těchto zdrojů začal užívat některé doplňky stravy (vitamín C, magnesium, v období antibiotické léčby i probiotika), o alternativních způsobech léčby však nikdy neuvažoval. Naučil se dodržovat určitá režimová opatření. Všiml si, že je mu lépe, když nepije alkohol a dodržuje pravidelný spánkový režim. Celkově je nyní vnímavější k tomu, co mu jeho tělo naznačuje.
Tomáš dál sportuje, fotí a hojně přitom navštěvuje přírodu, po návratu se teď ale důkladněji prohlíží, aby byla šance, že případné klíště objeví co nejdříve.
Ostatním lidem s borreliózu by vzkázal, ať jsou trpěliví a najdou si lékaře, kterému důvěřují.