Zpět na Stanovení diagnózyna téma

Tomáš Ch. si test na borreliózu vyžádal. Jedním z impulzů byla i zkušenost s tímto onemocněním u jeho otce.


Tomáš CH.

  • Věk v době rozhovoru:  44 let
  • Věk v době diagnostikování: 45 let
  • Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, doplňková

Textová verze


P: Odebrali mi vzorky a zjistili, že ji mám. Že tam jsou borrelie, aktivní i neaktivní, všechny možné. Udělali dva testy, já teď přesně nevím z hlavy, jak se to jmenuje…

T: A jak rychle začali uvažovat o borrelióze? 

P: Oni o ní neuvažovali, já jsem o ní uvažoval. 

T: Vy jste o ní uvažoval? 

P: Mě to napadlo v souvislosti s tím, že právě táta ji před pěti lety prodělal. On měl teda šílené bolesti kloubů a tak. A já vzhledem k tomu, že často chodím do přírody, tak jsem si říkal, že by to mohlo být od klíštěte. 

T: Takže vy jste byl poměrně dobře informovaný…

P: V podstatě ano. 

T: … o té borrelióze, ještě než jste ji sám měl. 

P: Ale zas, na druhou stranu, bolí mě, nebo mám problémy s krční páteří, takže já jsem nevěděl, jestli to brnění není od krční páteře. To byl jenom takový… V podstatě jsem si něco vyčetl na internetu a tam jedna z těch příčin byly i borrelie.

T: A vy jste šel teda k obvoďačce a rovnou jste říkal, že chcete zjistit, jestli náhodou nemáte borreliózu? 

P: Jo, já jsem tam šel na vstupní prohlídku, ona mi vzala krev a mně to pak došlo, že když už mi teda bere krev, že by mi mohli udělat test na borreliózu. S čímž ona souhlasila, odebrala mi znovu vzorek a potvrdilo se to. 

T: A ty testy dělali teda dva celkem? Na tu borreliózu? 

P: Dva. Ten z toho jednoho vzorku, napřed se to ukázalo, je pozitivní. A pak to ověřovali ještě tím druhým testem, opravdu teď si nevzpomenu…

Další zkušenosti:

Peterova maminka rozpoznala erythém a doporučila mu neodkládat návštěvu lékaře.

Marek vyhledal lékaře, protože si myslel, že má revma nebo něco podobného.

Dagmařin lékař zkusil udělat test na borreliózu poté, co se podezření na jiná onemocnění nepotvrdila.

Tomáš Ch. si test na borreliózu vyžádal. Jedním z impulzů byla i zkušenost s tímto onemocněním u jeho otce.

Aleně už v roce 1992 odhalil borreliózu test protilátek, i když se u nás s použitím těchto metod pro diagnostiku borreliózy teprve začínalo.

Dagmar absolvovala spoustu vyšetření, která dlouho nepřinášela žádné vysvětlení jejího zdravotního stavu. Někdy už měla pocit, že lékaře vlastně obtěžuje, a zvažovala i návštěvu psychiatra.

Vladě vycházela sérologická vyšetření většinou negativně. Její lékaře proto velmi překvapilo, když jí borreliózu potvrdil přední diagnostický tým metodou přímé diagnostiky (PCR).

Tomáš N. absolvoval různé testy na borreliózu u několika lékařů včetně soukromých. Výsledky byly různé: pozitivní, negativní i „hraniční“. Vůči pozitivnímu výsledku jeho LTT testu byli lékaři působící v rámci veřejného zdravotnického systému skeptičtí.

Anetinu diagnózu se dlouho nedařilo stanovit. Vysvětlovala si to tak, že lékaři nebrali vážně její potíže.

Pro Máriu bylo velmi stresující neznat příčinu zdravotních potíží, které od základů proměnily celý její život.

Lada se s borreliózou léčila opakovaně. Její zdravotní potíže se však stále vracely a prohlubovaly a nebylo zřejmé, zda je právě borrelióza jejich hlavní příčinou. Poté co vyčerpala možnosti, které nabízel veřejný zdravotní systém, se začala léčit u soukromých lékařů.

Petřinu domněnku, že jsou její závažné zdravotní problémy způsobeny borreliózou, podpořil až soukromý imunolog.

Bedřich diagnózu oficiálně potvrzenou nemá. Stanovil ji soukromě působící lékař, který se ve své praxi zabývá biorezonancí. Tato léčebné metoda ho prý zbavila téměř všech potíží.

Michaela u svého praktického lékaře neuspěla s informacemi o borrelióze získanými na internetu a v médiích, soukromý lékař ji ale s borreliózou léčí.