Vladě vycházela sérologická vyšetření většinou negativně. Její lékaře proto velmi překvapilo, když jí borreliózu potvrdil přední diagnostický tým metodou přímé diagnostiky (PCR).

---

Vlada

• Věk v době rozhovoru: 
• Věk v době diagnostikování:
• Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, psychiatrická, alternativní, doplňková

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Víte co, já jsem tenkrát prostě… Protože jsem si nechávala potom už dělat na vlastní náklady vyšetření na borreliózu, tak jsem ty protilátkové testy většinou měla negativní. Někde mně tam vyšla nějaká ta pozitiva v tom IgG, jako v těch prodělaných protilátkách. Ale někde taky vůbec nic, takže stále to bylo uzavíráno, jako že borrelióza není a jako že to není můj problém. A já jsem potom po zjištění těchto všech věcí se teda sebrala a odjela jsem tehdy do hlavního diagnostického pracoviště a spojila jsem se tam s tehdejším týmem, který se o tu borreliózu zajímal. To byla paní doktorka a ten kolektiv, prostě laboranti, a myslím si, že to byl velmi dobrý tým, na dobré úrovni. A že měl i v té době tenkrát i takový hezký vztah k těm pacientům, kdy oni vám opravdu tu krev tam odebrali a prostě vám to vyšetření udělali. A tak já jsem se tam rozjela, protože už jsem fakt byla zoufalá, protože ty protilátkové testy stále byly negativní. A tak jsem prostě se dočetla, že si mám nechat udělat teda ten přímý průkaz, ten PCR test. Tak jsem si ho tam nechala udělat a kupodivu mě teda asi do týdne sama laboratoř volala, že ten test je opravdu pozitivní a že byl pozitivní ve vícero parametrech. A že teda jsem dlouho nemohla odhalit příčinu svých potíží, takže naznačili, že opravdu ty borrelie tam stále jsou. Nebo že teda ta borrelióza může být příčinou. Takže já jsem v podstatě za tuhletu informaci byla nesmírně vděčná, protože to bylo první potvrzení v testech, kdy mně přímo někdo potvrdil, že ta borrelióza tam je.

T: Navíc od největších specialistů v republice tehdy, ta paní doktorka… 

P: Tak.

T: … vlastně v té době byla takový průkopník v nastavování těch nejprogresivnějších diagnostických metod.

P. Jasně, tenkrát, jako potom, když se to člověk dozvídal, že ty sporné případy se posílaly tady do toho ústavu… kdy se třeba dělala i ta elektronová mikroskopie, kdy přímo třeba spirotechu byli schopni odhalit buď v té krvi, nebo v moku. Takže byla jsem vděčná tady za to, za tenhleten ústav, že pro mě udělal úplně to nejvíc, co mohl. Protože já jsem s tímhle papírem, který jsem si nechala přidělat na svoje náklady, tak jsem ho vzala a jela jsem na to infekční oddělení, kde mně předtím teda dělali tu lumbálku a kde mě odbyli v podstatě, že nic nemám. A už jsem s tímhle papírem tam jela a budu trošku teďka směšná, když řeknu, že jsem na toho doktora šla s takovou otázkou: Když se teda neprokázala borrelie v tom likvoru ani v té krvi, tak jestli je možné, aby měl člověk pozitivní ten PCR test? A pan doktor mi povídal, že to možné není. A já už jsem měla v ruce ten papír, že to mám. Takže jsem mu to potom dala, on tak jako koukal, říkal: „No jo, no tak jako.“ V podstatě nevěděl, co má říct. Asi takhle to řeknu, zpětně. Ale je pravda, že potom se zachovali aspoň v něčem teda konečně, řeknu, vůči mně vstřícně a tady na základě toho vyšetření mě prostě přeléčili 14 dní antibiotiky nitrožilně.