Lymeská borrelióza byla Peterovi diagnostikována v roce 2020 u praktické lékařky na základě viditelného erythému (typického projevu borreliózy), kterého si všimla jeho maminka. Peter dostal od lékařky antibiotika na 20 dní, v lékárně mu navíc doporučili užívat i probiotika. Brzy po nasazení léků erythém zcela vymizel a postupně se vytratila i zvýšená únava. Další příznaky na sobě Peter nepozoroval a po antibiotické kúře se cítil úplně zdráv. Připouštěl však, že si začal více všímat informací o lymeské borrelióze v médiích, a v době rozhovoru plánoval, že si pro jistotu za nějaký čas od onemocnění nechá udělat kontrolní odběry.
Příběh Peterovy borreliózy začíná návštěvou u maminky, která zpozorněla, když uviděla červenou skvrnu na jeho noze. Peter si pak uvědomil, že si nějakého začervenání na noze už pár týdnů občas všímal, ale nevěnoval mu žádnou zvláštní pozornost. Myslel si, že šlo o otlak či důsledek naražení. Maminka však nepochybovala, že se jedná o borreliózu, a přesvědčila Petera, aby neodkládal návštěvu lékaře.
Na maminčin popud se Peter vypravil k praktické lékařce, která ihned diagnostikovala borreliózu a předepsala 20denní antibiotickou terapii, během níž zmizel erythém a časem odezněla i celková únava.
Borreliózou se Peter nakazil v době jarní karantény související s epidemií koronaviru, během které pobýval více v přírodě. Vyjma erythému a únavy, která však mohla souviset i s intenzivnější fyzickou aktivitou přes den a mentální prací po večerech, Peter žádné jiné příznaky ani zdravotní problémy nezaznamenal. V době rozhovoru se cítil naprosto v pořádku a měl za to, že jeho borrelióza měla lehký průběh, možná dokonce s tendencí ke spontánnímu uzdravení. Antibiotickou kúru, kterou až na lehké trávicí problémy dobře snášel, však vnímal jako rozumnou pojistku rychlého a plného uzdravení. Poté co si přečetl o zkušenostech dalších pacientů, plánuje, že s dostatečným časovým odstupem poprosí praktickou lékařku o zopakování krevních testů. Věří, že u něj nedojde k nárůstu hladin protilátek proti borreliím a toto vyšetření ho definitivně uklidní.
Podle Petera je při léčbě borreliózy (ale vlastně jakéhokoliv onemocnění) velmi důležitá vlastní iniciativa nemocného a ochota přijmout zodpovědnost za řešení vlastního zdravotního stavu. Informace o borrelióze (a dalších zdravotních problémech) by si podle něj měl člověk aktivně vyhledávat a být lékařům rovnocenným partnerem. Peter míní, že pouhé spoléhání na to, že doktoři vše vyřeší za pacienty, není ideální cesta, zvlášť když se vezme v úvahu velká vytíženost lékařů. Sám čerpá informace převážně z odborných lékařských časopisů, hodně mu v tom však pomáhá i jeho profese, díky které se dobře orientuje ve vyhledávacích strategiích a má přístup do odborných databází.
Peter je rád, že touto cestou mohl zprostředkovat svoje zkušenosti s tímto onemocněním. Velmi soucítí s pacienty se stejnou diagnózou a je si vědom, že u řady z nich nemusí mít tak příznivý a nekomplikovaný průběh jako u něho.