Peterova maminka rozpoznala erythém a doporučila mu neodkládat návštěvu lékaře.
Peter
- Věk v době rozhovoru: 54 let
- Věk v době diagnostikování: 54 let
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, doplňková
Textová verze
P: Celý môj príbeh začal tým, že som prišiel domov k mame na Slovensko. Zobral som si krátke nohavice a mamka zbadala fľak na mojom kolene, ktorý som ja registroval už asi 2 mesiace, ale nevenoval som mu pozornosť. Ona hneď spoznala, že to je borelióza pretože mal také letokruhy. Vtedy to už malo asi 7 alebo 8 centimetrov. Mamka sa ma pýtala ako dlho to mám, ja som to ale celé zľahčoval. Povedal som, že som sa len tak škrabol. Išiel som však ešte na Slovensku k lekárke, ktorá mi stanovila diagnózu boreliózy a ešte v ten deň som začal brať antibiotiká, ktoré som mal na 20 dní.
Ja som ten fľak videl, ale celé som to podceňoval. Svoje zdravie som veľmi neprežíval. Mamka ma trošku zastavila, keď povedala, že to je vážne. Ku doktorovi som šiel viac – menej kvôli rodine. Potom, keď som vedel, že to je borelióza tak už aj kvôli sebe. Oni ma ale museli zastaviť a povedať mi, že sa niečo vážne deje.
T: A co říkala paní doktorka?
P: Borelióza. To bolo veľmi rýchlo vybavené. Bolo to jednoznačné, typický fľak takže nebol problém to určiť.
T: Takže hned určila diagnózu.
P: Spýtala sa ma na pár otázok, ale ten fľak bol typický príznak.
Další zkušenosti:
Peterova maminka rozpoznala erythém a doporučila mu neodkládat návštěvu lékaře.
Marek vyhledal lékaře, protože si myslel, že má revma nebo něco podobného.
Dagmařin lékař zkusil udělat test na borreliózu poté, co se podezření na jiná onemocnění nepotvrdila.
Tomáš Ch. si test na borreliózu vyžádal. Jedním z impulzů byla i zkušenost s tímto onemocněním u jeho otce.
Aleně už v roce 1992 odhalil borreliózu test protilátek, i když se u nás s použitím těchto metod pro diagnostiku borreliózy teprve začínalo.
Dagmar absolvovala spoustu vyšetření, která dlouho nepřinášela žádné vysvětlení jejího zdravotního stavu. Někdy už měla pocit, že lékaře vlastně obtěžuje, a zvažovala i návštěvu psychiatra.
Vladě vycházela sérologická vyšetření většinou negativně. Její lékaře proto velmi překvapilo, když jí borreliózu potvrdil přední diagnostický tým metodou přímé diagnostiky (PCR).
Tomáš N. absolvoval různé testy na borreliózu u několika lékařů včetně soukromých. Výsledky byly různé: pozitivní, negativní i „hraniční“. Vůči pozitivnímu výsledku jeho LTT testu byli lékaři působící v rámci veřejného zdravotnického systému skeptičtí.
Anetinu diagnózu se dlouho nedařilo stanovit. Vysvětlovala si to tak, že lékaři nebrali vážně její potíže.
Pro Máriu bylo velmi stresující neznat příčinu zdravotních potíží, které od základů proměnily celý její život.
Lada se s borreliózou léčila opakovaně. Její zdravotní potíže se však stále vracely a prohlubovaly a nebylo zřejmé, zda je právě borrelióza jejich hlavní příčinou. Poté co vyčerpala možnosti, které nabízel veřejný zdravotní systém, se začala léčit u soukromých lékařů.
Petřinu domněnku, že jsou její závažné zdravotní problémy způsobeny borreliózou, podpořil až soukromý imunolog.
Bedřich diagnózu oficiálně potvrzenou nemá. Stanovil ji soukromě působící lékař, který se ve své praxi zabývá biorezonancí. Tato léčebné metoda ho prý zbavila téměř všech potíží.
Michaela u svého praktického lékaře neuspěla s informacemi o borrelióze získanými na internetu a v médiích, soukromý lékař ji ale s borreliózou léčí.
