Martina doporučila vypovídat se, ale nehroutit se z toho a umět se společně i zasmát.
No tak smích, humor. Prostě žádný brečení. Normálně, když jdu s kámoškou nebo s někým, tak si otevřeme skleničku vína a bavíme se úplně o něčem jiným. A je to takový, každá si řeknem svoje trápení, a pak si řeknem: „Ale co, to k tomu životu patří“. Vypovídat se, to je fajn. A ono to pomáhá, vypovídat se. Při smíchu, i při brečení. To musí z těla ven.