Optimistka Šárka se snažila hledat vždy něco pozitivního.
Já si myslím, že to je spíš tou mojí povahou, no. Že já jsem prostě optimista. Snažím se na všem špatným hledat něco dobrýho. Takže i na tý chorobě, a vlastně na tom všem, co mě potkalo, tak jsem se snažila najít něco pozitivního. Že je to o tom, že pokud bych se utápěla v tom, jak jsem na tom zle, a jak jsem strašně nemocná, a já nevím, co všechno, tak jako kam by ten můj život dospěl, že jo. Prostě nikam. Tam bych se nepohla z místa. Takže jsem se snažila hledat něco pozitivního. Něco, co mi ta nemoc přinesla i k dobru. A může to mít i v tom, že si člověk naučí vnímat ten život jinak. Přehodnotí priority životní. Já jsem třeba vždycky byla takovej kariérista. Honila jsem kariéru. Byla jsem schopna pracovat od rána do noci, o víkendech. Měla jsem tři práce jednu dobu. Prostě chtěla jsem dokázat co nejvíc, a od té doby, co mě tohle semlelo, tak prostě pracuju v rámci svých možností. Snažím se víc odpočívat. Snažím se věnovat synovi. A mám prostě úplně jiný životní priority. Jako je to fakt, že opravdu tadle nemoc, nebo jakákoliv jiná nemoc prostě tohodle toho původu, která se nedá léčit, tak člověk se musí zastavit na nějaký znamení. Že se musí zastavit a nad tím svým životem se zamyslet. Takže snažím se i na tom prostě hledat něco pozitivního, no.