Lenka Marianna si poradila i bez WC karty, ale Euroklíč byl pro ni užitečný.
Co mi tak pomáhalo, tak to byl vždycky respekt od lidí. Nebo ne respekt, ale to, že vám věří vůbec, že prožíváte nějakou bolest. Když vám někdo nevěří, tak jste v tom sami úplně, a je to hrozný. Pomohlo mi vědět, co to je zač, ta nemoc. Že mi to paní doktorka popsala perfektně, že jsem si mohla dohledat další informace, i přes ten klub pacientů IBD, to bylo skvělý. Požádala jsem o WC kartu, ale nakonec jsem jí nikdy nemusela použít. Mě stačilo jenom říct, poprosit, a ještě se mi nestalo, že by mě někdo odmítnul pustit, i v obchodech, nebo tak. Všichni byli hrozně vstřícní zatím. Taky jsem zažádala o ten Euroklíč, a to musím taky doporučit každýmu. Je to moc dobrá věc. Hlavně, když vás to chytne, a teď představte si, že jsou někde fronty lidí, a-no, tak si zaběhnete na ten svůj invalidní záchodek, máte tam klid, máte tam prostor. (smích) Nikdo vás tam, nikdo tam nepostává, nepodupává si přede dveřma, abyste pohli. Je tam většinou i dezinfekce, a je to moc dobrý