Vojta
- Věk v době rozhovoru: 15 let
- Věk v době diagnostikování nemoci: 10 let
Vojta dostal první epileptický záchvat, když mu bylo 10 let. Po nasazení antiepileptik míval stále zahledění (absence) spojené s hlasitými projevy. V současné době stále užívá léky, ale již je zcela bez záchvatů.
Příběh Vojty
Vojta dostal první epileptický záchvat v deseti letech věku. Měl křeče v celém těle, slinil a vydával nepřirozené zvuky. Po odeznění záchvatu ho odvezla maminka do nemocnice, kde podstoupil různá vyšetření, ale o diagnóze nebylo rozhodnuto. Vojtu tedy převezli do jiné nemocnice, kde byl hospitalizován a po necelých dvou týdnech od záchvatu mu diagnostikovali epilepsii. Vojta kromě epilepsie trpí cukrovkou 1. typu.
Po nasazení antiepileptik měl Vojta zahledění, při kterých vydával zvuky. Trvalo to většinou 5–10 vteřin. Vojta si sám zahledění uvědomoval a také slyšel zvuky, které vydával, ale nemohl je ovládnout. Po návštěvě v lázních záchvaty zcela vymizely.
Vojta změnil kvůli nemoci školu. Má asistentku, za kterou je moc rád. Pomáhá mu se psaním a informovala Vojtovu maminku o frekvenci zahledění, ke kterým docházelo ve škole. Maminka o Vojtově epilepsii řekla třídní učitelce, ale spolužáky nikdo neinformoval. Nepříjemnou zkušenost má Vojta právě se spolužáky. Zahledění a zvuky napodobovali a Vojtovi se posmívali. Cítil se vyčleněný z chlapeckého kolektivu. Spolužačky ho naopak uklidňovaly a říkaly mu, ať si z toho nic nedělá. Bylo to pro Vojtu těžké období, ale snažil se je nevnímat a nebrat si to osobně.
Asi největší vliv na absence měl stres, zvýšená soustředěnost, a také když pociťoval velkou radost z něčeho. Zahledění rovněž souvisela s cukrovkou – s poklesem hladiny cukru v krvi. Byl omluven z ranního tělocviku, dodržoval režimová opatření, ale počet záchvatů to neovlivnilo.
Vojta stále ještě užívá dvojkombinaci antiepileptik. Lékům přisuzuje pocit zvýšené únavy.
Dětem s epilepsií Vojta vzkazuje, že se nemusí bát a ať dál dělají, co je baví.
