U Jolanky se objevila epilepsie v 11 měsících věku. Zjistilo se, že je její onemocnění farmokorezistentní, a Jolanka podstoupila celkem 3 operace mozku. Ze 300 záchvatů za měsíc se podařilo snížit četnost na osm až deset měsíčně. Užívá trojkombinaci léků.
Prvních příznaků si maminka Jolanky všimla po očkování proti dětské obrně. V 11 měsících dostala Jolanka první epileptický záchvat, měla křeče v končetinách levé půlky těla a objevilo se slinění. Podstoupila vyšetření EEG a magnetickou rezonanci. Výsledky potvrdily diagnózu epilepsie a byla nasazena antiepileptika. Do roka a půl byla Jolanka bez záchvatů, ale poté se objevily znova. Zjistilo se, že onemocnění je farmakorezistentní, a Jolanka se tak stala kandidátem na operaci. Mívala až 300 záchvatů za měsíc. Před první operací se u ní objevovaly aury, stihla tak mamince říct, že jí začíná být špatně.
Ve třech letech podstoupila Jolanka první operaci, po které byla 7 měsíců bez záchvatu, mentální vývoj byl v pořádku, ale snížila se hybnost levé poloviny těla. Podruhé byla operována v pěti letech a při třetí operaci, kterou podstoupila v deseti letech, jí byl zaveden vagový stimulátor. Od té doby má Jolanka 8–10 záchvatů měsíčně. Záchvaty se objevují převážně ve spánku.
Po záchvatech byla Jolanka velmi unavená a musela spát. Dodržování režimu pro ni bylo zásadní a také reaguje na změnu tlaku. Účinkům jednoho léku přisuzovala Jolančina maminka potíže v oblasti chování (hyperaktivní projevy) a u jiného léku se objevilo přibírání na váze.
Bohužel časté záchvaty poškodily mozek a Jolanka má v současné době středně těžkou mentální retardaci. Ve speciální škole, kterou nyní navštěvuje, je spokojená.
Onemocnění rodinu zasáhlo znatelně, Jolanka teď žije bez tatínka, který se s onemocněním podle maminky nikdy nesmířil. Jolanka se s maminkou potýkaly také s obtížnou finanční situací, než mohla začít Jolančina maminka pracovat na plný úvazek. Velkou oporou je jim oběma širší rodina, která Jolanku přijala, věnuje se jí a pomáhá s hlídáním.