Ivana

Ivana

Ivana

  • Věk v době rozhovoru:  43 let

Ivana žije společně s manželem a jejich dvěma syny. Zanedlouho po narození prvního syna si začala všímat nestandardnosti jeho vývoje. Odmítal kojení a byl velmi plačtivý. Byla mu diagnostikována neurofibromatóza a v období, kdy začal chodit, bylo diagnostikováno ADHD. V čase natáčení rozhovoru bylo chlapci 13 let a byly odhaleny diagnózy další: obsedantně-kompulzivní porucha, mentální retardace a deprese. Na všechny psychické poruchy užívá chlapec medikaci. Ivana prošla se synem mnoho diagnostických a psychologických zařízení. S těmito zařízeními má Ivana pozitivní i negativní zkušenosti. Z péče o syna je velmi vyčerpaná. Odpočinkem je pro Ivanu práce pedagožky. Užívá si výuku dětí bez zdravotních obtíží.

Více o Ivaně:

Má vynikajícího třídního učitele. Je to soukromá základní škola, alternativní škola. Takže syn teď zrovna při výtvarce nemaluje podzim, ale vytváří si dvoumetrovej, kříž z hřebíků, protože zrovna probírali náboženství a dělá tam kříž na občanskou výchovu, tak ho to nechají dělat. Nebo nehroutí se z toho, když, když syn si přinese vopelichanej klacek. Člověk vidí, jak to funguje, protože teď zrovna syn přišel a říká: “Pan učitel mi říkal, piš půlku diktátu, a já jsem mu chtěl udělat radost, napsal jsem ho celej.” A to bylo pro mě největší odměna, protože nejhorší nepřítel je pro něj tužka, cokoliv napsat. Udělal to přesně proto, že má pochopení pro ty jeho libůstky a je schopen se bavit o tom, jestli tenhleten lišejník našel tady na tej mezi nebo na jinej mezi. A baví se s ním. A na tohohle učitele se nám i dobře učí. Když bude písemka, tak vím, že to bude s menším bojem než na učitele, kterej si jede jen to svý a pracuje s tím řevem nebo s tou tvrdou dominancí.


Audio a video


Ivana vnímala, že pokud jejího syna něco opravdu bavilo, mohl to dělat kdykoliv – v kteroukoliv noční hodinu.
Ivaně pří výchově syna s ADHD pomáhaly přesýpací hodiny, které určovaly, kdy muselo k určité dané aktivitě nejpozději dojít.
Ivana si do práce chodila odpočinout od plného domácího nasazení, které nazvala „bojem o přežití“.
Ivana popisovala komplikovaný vztah mezi jejími syny. 
Ivana sdílela zkušenosti s popisným typem komunikace. 
Ivanu s manželem synovo ADHD stmelilo, ale vztah byl poznamenán vyčerpáním z péče.
Ivana cítila u svých přátel, že si mysleli, že by výchovu dítěte s ADHD zvládali lépe.