Textová verze

---

T: Já bych Tě poprosil, jestli bys mohla povyprávět ten svůj příběh ohledně toho ADHD. Třeba od chvíle, kdy jsi poprvé začala pozorovat, že je něco jinak, než má být?

P: To bylo, když jsem nevydržela být v pozoru celou hodinu, prostě musím něco dělat, musím si kreslit nebo malovat.

T: Kdy se to v té hodině třeba děje?

P: Třeba v půlce, já vydržím třeba 20 minut v pozoru, poslouchat toho učitele, ale potom už mě to nebaví a jsem nějaká unavená a musím něco dělat.

T: Jo, takže tam vlastně přichází nějaká únava, nebo když tě to nebaví?

P: Jsem nervní a nedávám pozor a takhle to začíná.

T: A jak se to třeba potom na Tobě jako pozná?

P: Že toho učitele nevnímám, že si tam buď kreslím, anebo spím.

T: Takže začneš třeba kreslit?

P: (Hm).

T: Nebo teda usneš?

P: (Hm).

T: No, a jak to poznáš třeba u sebe, když se tohle blíží, tahle fáze?

P: Že se mi dělá horko a že jsem taková nervní, a že se furt nějak hejbám.

T: A máš třeba vypozorovaný, jak konkrétně se třeba hejbeš? 

P: Něco furt musím dělat, musím si třeba hrát s brejlema, anebo s něčím, s propiskou, nebo s papírem.

T: A to horko, kde ho máš v těle, když se tohle začne dít?

P: Na těle takhle.

T: Jako všude?

P: (Hm).

T: Jo, a pak teda začneš s tím pohybem třeba?

P: (Hm).

T: A ten pohyb je k něčemu, pomáhá to nějak?

P: Nepomáhá, třeba takhle dělám nohama a je to ještě horší.

T: Se to zhoršuje? 

P: (Hm).

T: A když jsme u té školy, jaký máš zkušenosti s učitelema, když tohle vidí, jak na to reagujou?

P: Nijak, ještě mi vynadaj, že nedávám pozor.

T: Takže Ty máš zkušenost, že když se tohle děje, že dostáváš vynadáno?

P: Jo. Že mám dávat pozor.