Marco se postupně naučil lépe ovládat své tělo.

---

Marco

• Věk v době rozhovoru:  17 let

• Zobrazit celý profil

Textová verze

T: Pak jsi zmínil, že ses s  hyperaktivitou naučil nějak fungovat. Jak se to stalo, že to zvládáš líp?

P: Asi se to stalo tak nějak, když jsem už byl starší a prostě jsem začal víc kontrolovat sám sebe. Než předtím.

T: A ta kontrola spočívá v čem?

P: Jakoby kontrola nad tím, jako co dělám, protože třeba, když jsem opisoval něco z tabule, tak jsem potom třeba klepal nohou, když jsem byl mladší a teďka už moc neklepu.

T: Jak to děláš?

P: To nevím. Není to přímo jakoby hranice, že prostě se to stávalo a teďka bum, a už se to nestává. Prostě postupně, že jsem začal ovládat svoje tělo víc.

T: Takže je to o nějakým ovládání? 

P: Jo

T: Že víš, že se to děje a…

P: Že vím, že se to děje, a tak vím, jak tomu zabránit, že jsem se naučil tomu zabránit. 

T: Mně vrtá ještě hlavou, jak funguje to naučení, že se tomu dá zabránit?

P: Taky u každého individuální, že se musí naučit, nějak musí zjistit, jak tomu zabrání sám. Nevím, jak bych to mohl popsat jinak.

T: Víš si říkám, že třeba tušíš, máš pocit, že by se to zase blížilo, že tou nohou si budeš klepat, tak co máš naučenýho, že se k tomu nedojde? 

P: Snažím se tou nohou držet patu na zemi pořád, špičku mám na zemi a klepu patou a já se ji snažím držet na zemi, potom.

T: To zní, že se snažíš udělat nějaký jiný úhel, že to vlastně přitlačíš na zem. A co třeba pomáhá na tu nepozornost? 

P: Tak, to nevím, většinou jsem bral ty léky, ale ty jsem přestal brát kvůli tomu, že to ničilo játra. A tak teďka teda se snažím dávat prostě pozor, no.