Textová verze

---

T: Jaké jsi dostal informace o ADHD? 

P: Vím, že je to porucha soustředěnosti a hyperaktivity a to je asi všechno, co tady k tomu.

T: Kdo ti ty informace předal?

P: Možná dřív rodiče, nebo internet, když jsem si to zjišťoval.

T: Hledal jsi na internetu. A našel si všechno, co jsi potřeboval? 

P: Asi co jsem hledal, tak asi jo.

T: Byly informace srozumitelné, ať už z internetu, od rodičů, nebo kdo ti to předával?

P: Jako myslím, že jo. Že jsem tomu rozuměl, to co říkali a tak.

T: Co si o tom myslíš, když ti najednou řekli „máš ADHD“? Co ti problesklo hlavou? 

P: Tak ještě, když mi to řekli, tak jsem asi nevěděl úplně, co to je. Takže jsem se s tím prostě, nevěděl jsem. A pak, když jsem se to dozvěděl, tak jsem se s tím musel asi smířit a neomezuje mě to, že to mám. To už má teďka, dneska, většina dětí od 3 do 7 let a já si myslím, že je to nějak nebude omezovat ty lidi, v životě.

T: Co rodiče? Když zjistili, že máš ADHD?

P: To vůbec, myslím, že byli rádi, že to je zjištěné, že mám ADHD. Ale zase nevím, jestli to je úplně dobré to mít, ale myslím, že byli rádi, že to vědí.

T: A mohlo by to ADHD mít taky nějaké výhody? 

P: No to by mohlo mít. Třeba já nemám nic takového jako dysgrafik a takové. A stejně dostávám v češtině diktáty vytisklé, nebo něco takového, aby jsem se na to líp soustředil. A má to, nevím je to v něčem výhoda, v něčem ne.

T: Takže máš nějaké ulehčení ve škole, jestli jsem to dobře pochopila.

P: Jo.

T: Ještě v něčem to ADHD má výhody? Co třeba ti to mohlo přinést pozitivního? 

P: Nevím.

T: Že ve škole máš vytištěné testy.

P: No, nemusím si je psát. To je jediná výhoda, kterou teďka asi mám. Ale nevím víc.

T: Jsou třeba nějaké informace, které bys o tom ADHD, kdys to třeba hledal na internetu, raději nevěděl? 

P: No o té hyperaktivitě, že jsme prý hyperaktivní, který mají ADHD ty lidi.

T: Jak, jak se ta hyperaktivita třeba u tebe projevuje?

P: To netuším. Možná, že to máme, myslím že s tátou v rodině, že mluvíme sprostě a a řvem na sebe a tak dále. Si myslím, ale nevím.

T: Jo, že to je vlastně jdena z těch věcí, jak se to teda projevuje. 

P: No.

T: Je něco třeba, co bys vzkázal dětem těm ostatním, co mají ADHD?

P: Asi ne. Ať se s tím smíří, že to mají, a že to třeba mít v životě pak nebudou.

T: Že je možné, že v budoucnu už bude vlastně v pořádku. 

P: No.