Dcera Evy měla oporu ve farářce, za kterou mohla přijít s jakýmkoliv problémem.

---

Eva

• Věk v době rozhovoru:  41 let

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Měli jsme obrovský štěstí na paní farářku, která měla vlastně pět dětí. Z čehož dokonce o jedno přišla potom v jeho raný dospělosti. Je to prostě člověk, kterej… Já to ani nedokážu vyjádřit. Prostě má mimořádný nadání pro práci s dětma a dospělýma a v jeho ústech jako ta víra, to není slovo. Tam jako člověk z ní cítí, že když ona, řeknu jednoduše pro to dítě, věří v to, že Bůh je tady, je se mnou, je dobrý a má mě rád stejně tak jako všechny lidi, takže pro ni je to něco, co žije. A právě tím, že je (jméno dcery) hrozně citlivá na tyhle věci v pozadí, tak si k ní utvořila strašně silnej vztah a když se potřebuje s někým poradit, tak jde za ní. A tam je perfektní pocit, že já vím, že ať ta rada přijde jakákoliv, že bude opravdu taková, která jakoby nepotlačí (jméno dcery) a zároveň jí bude vést k tomu brát ohled na druhý. Prostě že to bude rada tím správným směrem, jo? To je perfektní pocit a je to právě taková pevná součást tý sítě, že když nechce názor třebas rodičů, že jo? Maminky bla bla. Tak prostě může jít za ní a je to pro ni obrovskej pocit bezpečí. A ta víra, si myslím, že je pro to dítě strašně důležitá na několika úrovních.