Dianě pomáhalo přenést pozornost a snažit se vymyslet něco zábavného.
Textová verze
P: Takže i tak jsem na něj převedla ten strach z té sociálky, takže se stávalo tady tohlecto. Že prostě křičel, dupal, mlátil se vším. Ale jak říkám, ono se to zlepšilo od návštěvy té psycholožky, jak jsme zjistili jak tu agresivitu, to, že je naštvanej z něj dostat třeba mlácením do toho polštáře. Taky nám pomohlo to, že jsme zjistili, že jsme z toho pak udělali srandu. Začalo to vztekem, že mlátil do toho polštáře a pak jsme přešli na polštářovou bitvu a byla z toho švanda. Takže tohle taky hodně pomáhalo. Obrátit vlastně ten vztek, přestat si přemýšlet nad tím, že je to prostě špatně ten vztek, a prostě ho vybít a pak z toho udělat jakoby legraci.
Další zkušenosti:
Syn Markéty při návalu agrese sprostě nadával a ničil jiné věci.
Když měla Karla M. pocit, že se její syn potřeboval vybít, chodili se na kopec z plných plic vyřvat.
Na svatbě Pavly jí její syn zvládl soustředěně doprovodit k oltáři.
Dianě pomáhalo přenést pozornost a snažit se vymyslet něco zábavného.
Podle Diany děti s ADHD potřebovaly od ostatních lidí pochopení a podporu.
Když se synovi Pavly nedařilo dorozumět slovy, vypomáhal si rukama a nohama.
Synovi Melvys pomáhalo k vybití hyperaktivních projevů aktivity jako karate, parkur a bicí.
Díky náboženství a víře byla dcera Evy schopna sebereflexe a přebírání zodpovědnosti za své činy.
Synovi Melvys pomáhalo k vybití hyperaktivních projevů aktivity jako karate, parkur a bicí.
Dcera Evy měla oporu ve farářce, za kterou mohla přijít s jakýmkoliv problémem.
Ke konci školního roku bylo pro děti s ADHD dle Julie mnohem těžší projevy ADHD korigovat.
