Ke konci školního roku bylo pro děti s ADHD dle Julie mnohem těžší projevy ADHD korigovat.
Textová verze
P: Aby byl prostě, aby věděl, že ho nesoudím za věci, za který nemůže. O to hlavně mně jde. Nesoudit ho za věci, za který nemůže. No, takže potom ke konci první třídy, ke konci školního roku, je to vždycky katastrofa. To bylo i v tý školce i v první třídě. Teď to můžu porovnat i v tý druhý třídě. Prostě jak už se blíží ty prázdniny a jak už je venku hezky a jak už ty děcka chcou bejt venku a tak, tak je to samozřejmě horší. To soustředění je daleko horší. Takže ten konec toho školního roku taky nebyl, jakože tak úplně růžový, ale tak dejme tomu, že jsme to tak nějak jako zvládli.
Další zkušenosti:
Syn Markéty při návalu agrese sprostě nadával a ničil jiné věci.
Když měla Karla M. pocit, že se její syn potřeboval vybít, chodili se na kopec z plných plic vyřvat.
Na svatbě Pavly jí její syn zvládl soustředěně doprovodit k oltáři.
Dianě pomáhalo přenést pozornost a snažit se vymyslet něco zábavného.
Podle Diany děti s ADHD potřebovaly od ostatních lidí pochopení a podporu.
Když se synovi Pavly nedařilo dorozumět slovy, vypomáhal si rukama a nohama.
Synovi Melvys pomáhalo k vybití hyperaktivních projevů aktivity jako karate, parkur a bicí.
Díky náboženství a víře byla dcera Evy schopna sebereflexe a přebírání zodpovědnosti za své činy.
Synovi Melvys pomáhalo k vybití hyperaktivních projevů aktivity jako karate, parkur a bicí.
Dcera Evy měla oporu ve farářce, za kterou mohla přijít s jakýmkoliv problémem.
Ke konci školního roku bylo pro děti s ADHD dle Julie mnohem těžší projevy ADHD korigovat.
