Melvys doufala, že jednou se její snaha zúročí.
Textová verze
P: No, je to náročný. Asi tři roky po synovi se nám narodila dcera, a ta je vzorná holčička, se kterou nejsou žádný problémy, takže je každý úplně jiný. Syn je klasickej kluk, prostě s prakem za pasem, co furt někde běhá a leze a dcera zase opravdu je holčička, která ráda se oblíká i se ráda namaluje v osmi letech a vaří, normálně regulérně vaří, pomáhá v domácnosti a tak. No, takže to je taková odměna naše a samozřejmě mají sourozenecký spory jako v každým normálním vztahu, ne nějak zvlášť, když to porovnám s tím, jak jsem to měla já s bráchou. Myslím, že to bylo obdobný, že v tom nehraje hyperaktivita roli. Ale jinak je to s ním náročný. Musí se mu úplně všechno říkat, věci, který tříletý dítě už zvládne a ví, tak on, přestože to ví, tak to nedělá. Takže to jako syn přijde ze školy, odhodí aktovku, odhodí boty na zem, bundu na zem a jde si hrát nebo jde někam. A musím mu říct „Bunda patří na věšák, jdi si umýt ruce, dveře se zavírají, nos bačkory“, a furt a jedeme a milionkrát za den a furt opakuju, Jedinkrát nezavře za sebou dveře, neumeje si sám ruce, nevezme si ty bačkory, prostě musí se mu to neustále opakovat. Takže já už mu neříkám „jdi a zavři dveře“, snažím se ho neúkolovat a nepokynovat, ale jenom už říkám to slovo třeba „dveře, bačkory“, jo? Nebo „dveře se zavírají, když se přijde zvenku, myju si ruce.“ Snažím se, abych ho furt nebuzerovala nebo neúkolovala, tak se snažím nějakou jinou formu vymýšlet, protože to opakuju milionkrát za den a snažím se v klidu opakovat, ustavičně, soustavně a doufám, že někdy to k něčemu prostě bude, že jednou půjde a sám ty dveře zavře a ty ruce si sám umeje. Je to náročný, no. Přijde v kalhotech zvenku, lehne si do postele, nenapadne ho, že by se třeba převlíkl nebo takový běžný věci. Třeba dceři to vůbec nemusím říkat, ta je o tři roky mladší, dělá to automaticky normálně jako asi většina dětí. Ale prostě syn ne. No, tak v tomhle je to takový náročný, no, psychicky.
Další zkušenosti:
Lenka bývala vyčerpaná.
Pavle se osvědčila komunikace a důslednost.
Podle Karly dítě od rodičů potřebuje pozitivní přístup a stoprocentní podporu.
Melvys doufala, že jednou se její snaha zúročí.
Nic, co Šárka a Aleš zkusili, nefungovalo
Alena si nevěděla rady.
