Jaroslav

Jaroslav

Věk v době rozhovoru: 40 let
Věk v době diagnostikování: 16 let

Zobrazit celý profil

U Jaroslava se Crohnova nemoc projevila v dospívání. Potýkal se s potížemi trávicího traktu a trápily ho také mimostřevní projevy (silné bolesti kloubů). Jaroslav zažil mnohaleté období střídání relapsů a remisí. V době rozhovoru podstupoval biologickou terapii a nepociťoval větší obtíže. Jaroslav byl přesvědčen o tom, že vzplanutí nemoci souvisí se stresem, a proto se rozhodl změnit zaměstnání, což mělo pozitivní dopad na jeho psychickou kondici. Jaroslavovi dělalo velkou radost herectví, kterému se ve volném čase věnoval.

Jaroslavův příběh

Jaroslavovi byla diagnostikována Crohnova choroba v 16 letech. Stanovení diagnózy trvalo zhruba měsíc, kdy absolvoval různá vyšetření. Jaroslava trápil průjem s příměsí krve, nechutenství a ubývání na váze v kombinaci s mimostřevními potížemi (potíže s klouby). Zažil několik atak různé intenzity, z nichž jedna si vyžádala chirurgické řešení. Několik let byl jeho stav stabilizovaný. Poté, co Jaroslav podstoupil preventivní kolonoskopické vyšetření, následovala druhá operace, během níž došlo k odebrání části střeva. Jaroslav zažil mnohaleté období střídání relapsů a remisí. V době rozhovoru byl bez větších příznaků, což přičítal biologické léčbě. Svůj zdravotní stav konzultoval i s nutričním terapeutem. Jaroslav byl toho názoru, že úprava stravování je u každého pacienta individuální a každý musí vyzkoušet, které potraviny může konzumovat a kterých se má vyvarovat.

Na relapsech se podle Jaroslava silně podílel stres. Nemoc jej limitovala v profesním životě do té míry, že se rozhodl změnit zaměstnání a celkově přehodnotit svůj život. Jaroslav pravidelně chodil na konference a účastnil se seminářů, další informace si doplňoval především z online prostředí. Ve volném čase se Jaroslav věnoval herectví, při němž rád poznával nové lidi.

Přestože je Crohnova choroba chronické onemocnění, v klidových fázích se podle Jaroslava při dodržování léčby nemusí drasticky zhoršit kvalita osobního, sociálního ani pracovního života. O své nemoci se svým okolím Jaroslav příliš nemluvil. Skutečnost, že nemoc není na první pohled vidět, vnímal ve svém případě spíše jako výhodu.