Radek
První potíže se u Radka objevily, když mu bylo dvacet let. Před čtyřicátým rokem věku se situace zhoršila, Radek trpěl bolestmi, průjmy a docházel na toaletu až čtyřicetkrát denně. Trvalo dva roky, než se podařilo určit diagnózu ulcerózní kolitidy. Radek vystřídal několik kortikoidů, které užívá nadále, a podstoupil chirurgické odstranění srůstů na střevech. V době rozhovoru byl Radek v remisi, pobíral částečný invalidní důchod a docházel na brigádu.
Radkův příběh
Radek vzpomínal, že se se zažívacími potížemi potýkal v menší míře už od svých dvaceti let. Situace se výrazně zhoršila před několika lety, kdy začal trpět bolestmi břicha a častými průjmy. Na toaletu docházel až čtyřicetkrát denně. Radek nejprve zašel za obvodním lékařem, který mu ale nepomohl. Na doporučení známých později vyhledal lékaře v jiném městě a situace se začala aktivně řešit. I přesto trvalo dva roky, než byla stanovena diagnóza ulcerózní kolitidy.
Radek vystřídal několik různých kortikoidů, než se podařilo najít ty, které mu skutečně pomohly bez významných negativních vedlejších příznaků. Také musel podstoupit chirurgický zákrok, při kterém mu byly odstraněny srůsty ve střevech. To Radek dává do souvislosti s pracovním úrazem, který utrpěl před patnácti lety a po kterém měl pohmožděná játra a musela mu být odebrána slezina.
V roce před rozhovorem se zdravotní problémy uklidnily a příznaky onemocnění se zhoršovaly jen občas. Když se to stalo, Radkovi pomohlo nasadit dietu. Kromě ulcerózní kolitidy se Radek léčil také s dalšími onemocněními –potíže se srdcem, astma, křečové žíly a osteoporóza. Podle lékařů tato onemocnění mohou společně souviset s nedostatečnou imunitou.
Průběh léčby Radek nesnášel dobře. Někdy se cítil lépe, většinou mu však nebylo dobře. Neměl chuť k jídlu, trpěl bolestmi břicha, neustále docházel na toaletu a neměl na nic náladu. V takových chvílích se dostával až do depresí. Nejhorším pro něj bylo období osmi měsíců, které strávil v nemocnici. V té době za ním docházela psycholožka, a v dnešní době se Radek někdy na psychologa také obrátí. Ze všeho nejvíce mu ale pomáhá manželka s dětmi.
Po pobytu v nemocnici byl Radkovi přiznán plný invalidní důchod. Dva roky před rozhovorem mu však byl stupeň invalidity nečekaně snížen, aniž by se zdravotní potíže vyřešily. Radek se odvolal, ale neúspěšně. V době rozhovoru tedy pobíral částečný invalidní důchod a brigádně docházel do zaměstnání.
Radek hovořil o tom, že je důležité se nerozčilovat, snažit se být šťastný a nemoc pokud možno příliš nevnímat. Ostatním Radek vzkázal, aby si našli dobrého lékaře, zjistili, co jim nedělá dobře a pak se tomu důsledně vyhýbali. Také je podle Radka důležité o potížích mluvit s rodinou.
Audio a video
