Nejpatrnější byly pro Miloše dietní chyby při obědě.
Já se těším, že si něčeho dobrýho najím, a potom si připomenu, když je hodina po jídle, že jo. To je kolotoč. To je normální kolotoč. Večer se snažím jíst úplně obyčejný večeře. To znamená studená, studenej chleba se sýrem nebo se šunkou, který vám nic neudělaj. Já ten oběd, že jo, jedině ten oběd. Snídaně taky, prostě snídám normálně bílý, tmavý, bílý pečivo, tmavý pečivo nebo sladký. Ale jenom ten oběd vám udělá tohle to, a hned vám to připomene, že jsi udělal někde chybu, ale ty řekneš: „Ne, já jsem chybu neudělal.“ To už je asi zvyk tý nemoci, že už tě posílá tam. Může to bejt i v tý hlavě. Že to máte nějak zakódovaný, že musíte hodinu po obědě jít.