Podle Míly se člověk nesmí nemoci poddat.
Textová verze
Co mně pomohlo? Já po těch třech nedělích jsem ušla sotva takových 50 metrů. Co mně pomohlo? Doma mám takový to natřásadlo. Takto jsem se tenkrát koukala na nějakej pořad. Bylo to z Anglie, a tam zlomeniny, a že lepší tohleto natřásadlo se hojí. Fakticky jsem byla ráda, že si dojdu na toaletu a zpátky. A když jsem si měla přes den zůstanete sama a pořád něco, tak teda jako jauvej jauvej, no. Ale povídám, musím, takže jsem každejch 10 minut teda jsem se natřásala, takže to mě jako hodně tak nějak povzbudilo. No, a pak chůze teda. A to dělám, i když ty klouby paní doktorka říkala: „Musíte bejt v klidu, žádný to.“ Ale máme kousek od domova les. Takže já do toho lesa a hezky si to projdu. A když si vzpomenu, že jsem byla ráda, že si dojdu k lesu, tam byla lavička, a sedla jsem si a připadala jsem si jako stará babka. Tam jsem to udejchala. Zpocená jsem jako to, a zase jít nazpátek. A sousedka nade mnou říká: „Co je, prosim tě, jak to vypadáš?“ Protože celá zplavená. Já povídám: „Ale to víš, člověk blbne.“ Nechce to zase každýmu vyprávět, co a jak. A doma jsem říkala: „Já jsem tak blbá, co dělám.“ Ale povídám: „Ale musím.“ Protože to bych ještě ležela teďkom. Takže to i tohle. Chůze teda jako, jo.
Tazatelka: Chůze a vlastně i vaše nějak jako pevná vůle, dá se říct. Že jste po kouscích zvyšovala každý den.
Míla: Musím. Každej den kousek zase. Když vám řeknu, a pak, protože paměť, že jo. Třikrát máte, třikrát Vás operovali, takže nějaký ten. A tak jsem se podívala na internet. Už jenom vyluštit křížovku bylo velkej problém. To jsem dělala co dělám. Kupuju si Blesk, a tam je taková malá křížovka. Teď ji mám za pět minut vyluštěnou. A to mně trvalo. Já jsem k ní chodila třikrát, a teď jsem ji třeba nedoluštila. Povídám: „To není možný,“ jo. Tak na internet, a teď ty karty, jak tam házíte. No, to jsem udělala dvě řady, tím jsem skončila. Zpocená, unavená. Povídám: „A konec.“ No, ale pořád prostě, abyste měla ten pohyb. Ale je teda fakt, že jsem dřív dělala za minutu a půl, a teď pořád mám jako kolem tří minut. Pořád to ještě není dobrý. Bohužel, no. Je to tak, ale člověk nesmí se nechat, no, jo.
Tazatelka: Je obvivuhodné, že jste se vlastně udržela v aktivitě.
Míla: Nesmí se člověk poddat. Nesmí. To jsem si řekla, že ne.
Další zkušenosti:
Jarmila nebrala nemoc tragicky.
Podle Míly se člověk nesmí nemoci poddat.
Alici pomáhalo rodinné zázemí.
Láďa se snažil nahlížet na svět pozitivně.
Martin zaměstnával hlavu procházkami v lese nebo čtením.
Kristýna si psala deník.
Lenku nabíjelo plánování dovolené.
