Lukášovi byla epilepsie diagnostikována v 9 letech věku po větším generalizovaném záchvatu. Záchvaty se u něj projevují třasem brady, někdy i končetin. Bere jeden lék. Delší dobu je bez záchvatů, proto rodiče a lékaři uvažují o postupném snižování medikace. Lukášovi užívání léku nevadí, více ho trápí režimová omezení, kterým se musí podřizovat.
Poprvé Lukáše napadlo, že by se něco mohlo dít, když se v noci probudil vyděšený a necítil ruku. Dodnes však neví, zda šlo o záchvat, nebo ne. Diagnózu epilepsie lékaři potvrdili v jeho devíti letech po generalizovaném záchvatu s křečemi.
Záchvaty mívá Lukáš hlavně v noci. Projevují se třasem brady, někdy i rukou a nohou. Při záchvatu se mu nedaří polknout. Když se to povede, ví, že má záchvat za sebou. Záchvaty nyní obvykle vypadají stejně, liší se jen délkou.
Na vyšetřeních Lukášovi vadí, že se nesmí hýbat. S rodiči o svém nemocnění nemluví. Neví, jestli jeho bratr a táta si uvědomují, že má epilepsii. Spolužáci o jeho nemoci také nic netuší.
Lukáš bere jeden lék. Maminka by byla ráda, kdyby lékaři medikament postupně vysadili, ale Lukášovi braní léků nevadí. Nyní je už delší dobu bez záchvatů.
Epilepsie omezuje Lukáše tak, že nemůže tolik jezdit na kole a koloběžce. Musí dodržovat pravidelný režim. Raději by chodil spát později a díval se s rodiči na televizi. Od té doby, co má epilepsii, spává v pokoji s rodiči. Volný čas kromě jízdy na kole a na koloběžce Lukáš rád tráví u počítače.