Spouštěčem u Daniely mohly být silné okamžiky, ať už pozitivní, nebo negativní.
Daniela
- Věk dítěte v době rozhovoru: 14 let
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 2 let
Textová verze
T: Jak ses snažila těm záchvatům předcházet, jestli to vůbec nějak šlo?
P: No, nešlo, ony přicházely buďto, když jsem byla někde s mámou v cirkuse, nebo byla nějaká krásná chvilka. A když v noci jsem dostala záchvat, tak jsem to nechápala. Když jsem se těšila na něco, tak jsem vždycky dostala záchvat. To jsem nechápala.
T: A bylo to i naopak? Že třeba jsi zažila během dne něco škaredého, byla jsi smutná a vyvolalo to ten záchvat? Nebo se to stávalo pouze u těch šťastných chvilek, jak jsi je nazvala?
P: Asi to taky.
T: Takže oboje?
P: Hm.
T: Dokázala bys mi dát i nějaký příklad té šťastné a té smutné chvilky?
P: Třeba jsme s mámou šly do divadla. Nebo ta smutná chvilka – když na mě na tělocviku křičeli, protože jsem ani neměla ráda tělocvik vůbec.
Další zkušenosti:
Johana nevěděla, jak přesně její záchvaty vypadají, ale postupně se naučila rozpoznat, že proběhly.
Matyáše z absencí dokázaly probrat hlasité zvuky.
Táňa vycítila záchvat těsně před tím, než už nedokázala ovládat své tělo.
Při záchvatu se Adrianovi stáčely oči do strany a nemohl pokračovat v tom, co dělal.
Bolest svalů, kterouTáňa při záchvatu cítila, přehlušila i bolest při nárazu na zem.
Ondru během záchvatu někdy bolela hlava a točila se mu.
Daniele na záchvatech nejvíc vadilo, že po nich byla vyčerpaná.
Pro Monču bylo nejhorší, že se o záchvatu a jeho průběhu dozvídala od cizích lidí.
Johana cítila auru půl hodiny před záchvatem.
Markétka občas cítila, že záchvat přichází a stihla si přivolat pomoc.
Spouštěčem uDaniely mohly být silné okamžiky, ať už pozitivní, nebo negativní.
Poslední záchvat, který měl, připisoval Honza tomu, že byl unavený a zapomněl si vzít lék.
Honza Honza si záchvaty nepamatoval a byl po nich vyčerpaný, smutný a podrážděný.
Pro Terku byla doba po záchvatu, dokud neusnula, velmi nepříjemná.
