Jiřina

Věk v době rozhovoru: 73 let
Věk v době diagnostikování: 71 let
Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, doplňková

Zobrazit celý profil

Jiřina žije s manželem a má dospělou dceru. Nyní je v důchodu, svou prací ale předtím doslova žila – podařilo se jí například opakovaně vybudovat specializovanou chemickou laboratoř. Borrelióza jí byla po měsících únavy a bolestí kloubů diagnostikována až na základě testů provedených na její vlastní žádost. V té době už měla o tomto onemocnění leccos nastudováno a bylo jí jasné, že bude muset bojovat. V době rozhovoru se Jiřině zdálo, že svůj boj ještě nevyhrála. Kvůli trvající únavě a potížím s chůzí zvládala jen zlomek toho co dřív, takže měla dojem, že borrelióza znatelně snížila kvalitu jejího života. Právě dokončovala čtvrtou léčbu antibiotiky, která jí byla každý den ambulantně aplikována do žíly. Navštěvovala praktického lékaře, imunologa, neurologa a specialistu na infekční nemoci. Po vysazení antibiotik plánovala vyzkoušet čínskou medicínu, kterou jí doporučil infektolog. Velký význam přikládala také zdravé stravě, podpoře imunity a celostnímu přístupu ke zdraví.

Příběh Jiřiny

Jiřina se několik měsíců potýkala s výraznou únavou a bolestmi kloubů připomínajícími chřipkový stav. Podle informací, které si našla na internetu, vše nasvědčovalo borrelióze. Proto časem, když se obvodní lékařce nedařilo najít jinou příčinu potíží, požádala o testy zaměřené na infekce a parazity, které borreliózu skutečně potvrdily. Na základě této zkušenosti se Jiřina rozhodla změnit praktika. Původní doktorka jí nepřipadala dostatečně kompetentní, když borreliózu sama neodhalila.

Nový obvodní lékař Jiřině nasadil antibiotika, která jí však způsobovala zažívací potíže, a tak byla léčba z rozhodnutí lékaře po 17 dnech ukončena. Další antibiotika Jiřině předepsal lékař na infekčním oddělení. Na podzim 2019 Jiřinu opět překvapily velké bolesti nohou, postupně přecházející v bolesti kloubů obecně. Lékaři stav označili jako polyneuropatii a infekční zánět kloubů, na což v zimě nasadili 14denní ambulantní nitrožilní antibiotickou léčbu, po které následovala doléčovací terapie antibiotickými tabletami. Během dvou let tak Jiřina vyzkoušela čtvera antibiotika. Přetrvávající obtíže a názor známého internisty ji přivedly na myšlenku, že žádná z nich možná nebrala dost dlouho na to, aby skutečně zabrala.

Kvůli trvajícím problémům doporučil lékař na infekčním oddělení Jiřině návštěvu centra čínské medicíny s tím, že si západní medicína s dlouhodobými komplikacemi vyvolanými borreliózou neumí zcela poradit. Jiřina se tedy po dobrání antibiotik chystala vyzkoušet i tuto možnost. Kromě antibiotik už zkoušela i různé bylinné kúry a doplňky stravy, ovšem bez jakéhokoliv pozitivního dopadu. Imunoložka naopak Jiřinu upozornila, že některé doplňky stravy pro ni vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu ani nejsou vhodné. Poslední dva roky se Jiřina učí jíst zdravěji a navštěvovala i výživovou poradkyni. Vyhýbala se uzeninám, červenému masu, bílé mouce a cukru.

Kvůli borrelióze Jiřina opustila Klub českých turistů a přestali s manželem tancovat. Nezvládla s ním už ani chodit plavat nebo cvičit. Rozhodli se také prodat zahradu, protože na ni už nestačili. Už jen starost o domácnost Jiřinu leckdy vyčerpávala.

V léčbě Jiřině nejvíc chyběla naděje. Zastávala názor, že bezradnost lékařů v léčbě borreliózy jen nahrává šarlatánům a alternativním komerčním centrům. Sama nechtěla utrácet peníze za nic, co není dobře ověřené. Úroveň českého zdravotnictví by podle Jiřiny pozvedlo navýšení pravomocí praktických lékařů, snížení administrativní zátěže zdravotníků a větší spolupráce mezi jednotlivými medicínskými obory – například pomocí online systému. Uvítala by, kdyby existovala specializovaná centra sdružující všechny odborníky, kteří se na léčbě borreliózy podílí. Praktičtí lékaři by zas měli v odůvodněných případech borreliózu zvažovat a pacienty na ni testovat, aniž by si o to museli pacienti sami říct, jako to bylo v jejím případě.

Jiřina by si prý určitě ráda popovídala s dalšími pacienty s borreliózou z důvodu vzájemné podpory, přestože neočekává, že by se od nich dozvěděla něco nového.